V těchto dnech zemřel dlouholetý funkcionář, rozhodčí a trenér, člen oddílu stolního tenisu TJ VS Tábor, pan Jaroslav Klaus, roč. 1934. Celý život pracoval v Táboře v podniku Kancelářské stroje, u něhož se vyučil mechanikem.
Ve 2. polovině minulého století byl duší oddílu stolního tenisu VS Tábor. Zastával pozici technického vedoucího, protože v době totality nemohl vykonávat funkci předsedy klubu. Postupně zažil éru Slovanu, Tatranu a nakonec i Vodních staveb Tábor. Pamatoval stolnětenisové herny na Starém městě, na Dobytčáku za nádražím, Maredově vrchu. Vzpomínal i na tehdejší dobu nejmodernější hernu v kraji se šesti stoly na táborském zimním stadionu. „Tehdy byla stálá herna unikát. Jinak jsme stoly museli denně skládat.“ V sedmdesátých a osmdesátých letech prožíval stolní tenis v Táboře největší boom. Oddíl VS Tábor se mohl pyšnit až sto dvaceti členy. Město proslavily mládežnické celostátní turnaje nebo mistrovství republiky. „Tehdy startovalo na krajských turnajích kolem dvou stovek dětí. Dneska jsme rádi, když se jich sejde padesát.“ Díky němu vzniklo v Táboře, jako jediné v kraji, tréninkové středisko mládeže, které vychovalo na jihu Čech špičkové stolní tenisty. Ale i československé reprezentanty. Rukama trenérů Jaroslava Klause, Petra Lončíka a Josefa Pravdíka prošly i jejich dcery Romana Pravdíková a Zdena Lončíková, pozdější mistryně republiky. Na celostátní úspěchy navázala i Hana Lončíková. Jaroslav Klaus se zúčastnil jako mezinárodní rozhodčí několika evropských šampionátů. Rád vzpomínal na mistrovství Evropy v Praze a na mistrovství světa v Lublani v tehdejší Jugoslávii. Nezapomenutelné zážitky měl i z utkání ve východoněmeckém Schmalkandenu. „Nikdy jsme tam nevyhráli. Protože den před zápasem s námi béčko oslavovalo, zatímco áčko se tvrdě připravovalo na zápas,“ vzpomínal se smíchem.
Okresním sdružením ČUS byl ke svému 80. letému jubileu v roce 2014 navržen do Síně slávy sportovců okr. Tábor.
Nakonec se vzdal veškerých svých funkcí. „Kdybych okamžitě nepřestal, tak jsem za půl roku zpátky. Teď už jenom zatínám zuby a radím,“ říkával. Jenomže dlouho u svých slibů stejně nevydržel. Na sklonku života se věnoval trénování mládeže v kroužku DDM Tábor. Jeho obětavost pro náš sport byla příkladná. Poslední rozloučení s panem Klausem se koná v úterý 23.6. v táborském krematoriu. (Zpracováno podle internetové verze magazínu E15)