Česká sekce Swaythling Clubu International (SCI) každoročně uděluje Cenu SCI osobnosti, která se zasloužila celoživotní prací o rozvoj českého stolního tenisu. Letos tuto cenu získal Ing. Jaroslav Hýbner, v současné době hlavní trenér oddílu stolního tenisu MSK Břeclav.
Jaroslav Hýbner začínal jako hráč se stolním tenisem ve 14 letech v Gottwaldově, dnešním Zlíně. „Jsem Zlíňák a už mezi žáky jsem patřil k nejlepším v republice společně s Vladem Mikem, Vilo Polakovičem a Zdenkem Švábem. To jsme byli taková čtverka a v naší špičce jsem byl i v dorosteneckém věku.“ Když odešel na vysokou školu do Brna, začal hrát za místní Lokomotivu. K jeho největším úspěchům jako hráče patří titul mistra České republiky družstev mužů, který získal v dresu Lokomotivy Brno v sezóně 1964/1965. Tehdy byli jeho spoluhráči v týmu nečekaného šampióna Rostislav Štěpánek, Zdenek Šváb, Jan Chmelík, Miloš Matějíček a Pavel Martinec. Druhé zlato jako hráč má z roku 1970 v družstvu NHKG Ostrava (spoluhráči R. Štěpánek, Šeliga, P. Špaček, Sondor, Cabák).
„Mládež jsme začal trénovat tak v šestadvaceti, sedmadvaceti letech v Nové huti, ale ještě jako aktivní hráč. Vedoucím trenérem SVS Vítkovice jsem se stal v roce 1974 a měli jsem tak tehdy šest reprezentantů z osmi, mj. bratry Brodovy, Dvořáčka, Schenka.“ V letech 1989 a 1990 působil jako trenér v Kuvajtu a po návratu šel trénovat do Havířova, kde měl na starost juniory, muže a ženy. „V Baníku se nám podařilo v roce 1998 vyhrál s ženami titul – tehdejší sestava Štrbíková, Weberová a Jana Piperová. Vzpomínám, že jsme prohráli dvakrát s Hodonínem, ale v play off to dopadlo obráceně. V Havířově jsem byl sedm let a odešel jsem do Břeclavi.“
A tady je od roku 2000 ve Slovanu a MSK Břeclav dodnes. „Ujal jsem se družstva žen v druhé lize a hráli jsme o postup s Moravskou Slávií Brno. Doma jsme prohráli 4:6 a u nich jsme prohrávali 2:3 a jim stačila remíza. Hrála domácí Kamila Adámková-Cimflová, která neměla do té doby ani jednu prohru v soutěži, s mladou Luckou Gajanovou a prohrála. Linda Ivanová nastoupila proti Šípkové, s nímž v sezóně dvakrát neuspěla a taky zvítězila. Soupeřky se složily, děvčata vyhrála 7:3 a postoupila.“ Za dva roky postoupily břeclavské ženy do extraligy a za další dvě sezóny (2005) měly první český titul. Po devíti letech u A-družstva skončil a stal se hlavním trenérem klubu.
Další kapitolou trenérské činnosti J. Hýbnera je jeho působení v roli reprezentačního trenéra tělesně postižených. Byl na čtyřech paralympijských hrách, počínaje Atlantou 1996, ale nejúspěšnější bylo Sydney 2000 se zlatými medailemi Ivana Karabce a Jolany Matouškové-Davídkové a stříbrnými v obou družstvech. Karabec s Maškem a Matoušková s Žákovou. Medailí z MS a ME, pod kterými je podepsán jako trenér, je nepočítaně.
Po vzniku samostatné České republiky 1. ledna 1993 působil jednu sezónu jako reprezentační trenér žen. Coby funkcionář byl svého času předsedou trenérsko-metodické komise ČAST, komise vrcholového sportu a místopředseda výkonného výboru. Trenéry školí od roku 1973. Je rovněž autor tří odborných publikací, řady metodických materiálů pro trenéry, nepřeberného množství novinových článků. Do novin (Svobodného slova) začal psát ještě jako hráč Lokomotivy Brny v roce 1963.
V minulém měsíci, 21. května, oslavil Ing. Jaroslav Hýbner 70 let, nicméně stále se věnuje trenérské činnosti a především výchově mládeže v MSK Břeclav.
Ing. Jaroslav Hýbner s hráčkami Břeclavi jako vítězkami Českého poháru 2008.
Foto V. Slobodzian
