Petrissa Soljaová jde v otcových šlépějích, pořídila si karavan…
Dlouho dopředu domluvený rozhovor jsme kvůli nabitému programu německé stolní tenistky několikrát odkládaly. Petrissa Soljaová totiž byla na German Open v Brémách v akci od rána do večera. Nakonec se interwiew s jedenadvacetiletou hvězdou letošního German Open uskutečnil přes facebook…
V Brémách jste hrála životní turnaj. Jak jste vnímala atmosféru v aréně a který zápas byl z vašeho pohledu nejtěžší?
„Hrálo se mi fantasticky. Nějaký tlak jsem si ani nepřipouštěla. Byl to pro mě náročný turnaj, ale když se vám daří, tak si ani únavu nepřipouštíte. A co se týká zápasů, z mého hlediska byl nejtěžší s Japonkou Hiranovou.“
V jedenadvaceti letech se můžete pochlubit slušnou sbírkou medailí z různých soutěží. Kam byste v kariéře zařadila vaše skvělé vystoupení na German Open?
„Je to samozřejmě můj dosud největší sportovní úspěch. Moc si toho cením.“
Petrissa vyla v Brémách v jednom kole. Hrála tři soutěže, dvě z toho vyhrála…
Proč jste na German Open v Brémách nehrála čtyřhru s Winterovou, se kterou jsme mistryní Evropy z roku 2013?
„Nehledejte v tom žádnou senzaci. Je to tak nadiktované Německým svazem. Vše je podřízeno olympijským hrám v Riu. Pokud se do Ria dostanu, budu hrát v soutěži družstev čtyřhru se Shan Xiaona. Proto se v rámci přípravy sehráváme. Budeme spolu hrát všechny mezinárodní turnaje, i ten v Čechách v Olomouci.“
Jaké vlastně byly vaše začátky se stolním tenisem?
„U všeho podstatné byl a stále je můj otec Pavel. Od malička až do mého osmnáctého roku jsem s ním převážně trénovala doma. Teď jsem v tréninkové skupině německého národního centra pod dohledem reprezentační trenérky Jie Schöppové. Ona byla vynikající hráčkou, má mnoho zkušeností, které nám, mladým, předává.“
Petrissa přijímá rady od reprezentační trenérky Jie Schöppové
Měla jste v mládí nějaký vysněný vzor?
“Ano měla. Od malička byl mým vzorem Vladi Samsonov.“
Jak vypadá váš tréninkový proces. Kolik hodin například denně trénujete?
„Po dokončení středoškolského vzdělání teď trénuju každý den až pět hodin. Kromě toho mám ještě kondiční přípravu, na kterou jsem dříve při škole neměla tolik času. Připravuju se střídavě v německém národním centru v Düsseldorfu a doma s tátou. Máme v domě stůl, zásobník, zkrátka vše co potřebuju. V Düsseldorfu jsem si pořídila vlastní byt, který je pouhých 700 metrů od německého stolně-tenisového centra, kde trénuju dvě a půl hodiny dopoledne a stejný čas odpoledne.“
Na co se v přípravě nejvíce zaměřujete?
„Je toho pochopitelně více. Teď hodně často trénuju do obrany, což bylo v minulosti moje manko. Dále pilujeme servis, většinou ještě před začátkem tréninku. Nechybí ani posilování, k tomu využívám posilovnu, která je v prvním poschodí stejného komplexu. Ve zbytku času, si jdu alespoň dvakrát týdně hodinku zaběhat (cca. 8-10 kilometrů).“
K velkým přednostem Petrissy patří rychlá reakce a bleskový bekhend
Před letošní sezónou jste se z Lince vrátila domů, do Německa. Hrajete za Berlín a co je zajímavé, jste členkou Bundeswehru…
„Je to hodně o podmínkách. Od července minulého roku jsem členkou sportovní skupiny v Bundeswehru. Hned na začátku jsem musela, jako každý voják, absolvovat šestitýdenní základní výcvik. Teď už kromě jednoho dne v měsíci, kdy jsem v kasárnách v Kolíně nad Rýnem, se naplno profesionálně věnuji stolnímu tenisu. A podpora tělovýchovy a sportu v německém Bundeswehru je neskutečná.“
Čeho byste chtěla ve stolním tenisu dosáhnout?
„Snem každého sportovce je, alespoň jednou si zahrát na olympijských hrách. Já v tomto směru nejsem výjimkou. Takže mým prvořadým cílem je samozřejmě olympiáda v Riu a ještě jako takový mezistupeň, Evropské hry v Baku. Kromě toho bych se ráda dostala do dvacítky nejlepších stolních tenistek světa.“
Za měsíc se v Číně uskuteční mistrovství světa jednotlivců ve stolním tenisu. Co od tohoto vrcholu sezóny očekáváte?
„Žádné konkrétní cíle si nedávám. Ráda bych navázala na výkony z German Open. Na mistrovství světa bude hrát velkou roli vylosování. Uvidíme.“
Máte české kořeny, váš otec pochází z Litvínova, kde hrál stolní tenis. V České republice vám fandí hodně lidí, jak to vnímáte?
„K Česku má určitě vřelý vztah. Máme tam hodně přátel a stálé pingpongové kontakty, hlavně do Litvínova, kde jsem už párkrát trénovala. Dříve jsme s otcem za tréninkem jezdili i do Ústí nad Labem, to bylo ještě v době, kdy tam působil náš přítel Michal Hájek. působil Michal Hájek. A nesmím zapomenout ani na otcova kamaráda z mládí Karla Korbela. Ten, když mě viděl v pěti letech v tréninkových prostorách našeho baráku hned řekl, že by ze mne něco mohlo být. Zkrátka české prostředí mám strašně ráda. Hodně lidí mi píše na facebook. Taky mi moc chutná česká kuchyně.“
Na závěr něco na odlehčení. Máte v rodině zvláštní oblibu – cestování s karavanem. Otec Pavel s ním objel celou Evropu. Prý jdete v jeho stopách…?
“Pravdou je, že už rok mám vlastní karavan. Je o něco menší než má otec, ale vyhovuje mi. V karavanu mám svůj klid a svobodu. I v Brémách jsem ho měla stát před halou, abych měla možnost si někde rychle odpočinout. Moc se mi to mezi mými patnácti zápasy, které jsem hrála, hodilo…“
