Včera pozdě večer jsme ukončili působení ve smíšených čtyřhrách. Určitě už nejsme deblový národ. Ani jeden z našich párů nepřežil první kolo. Soupeři na tom na první pohled byli lépe, i když žebříčkově to tak určitě nebylo. Myslím, že prosadit se v této soutěži, je stále lehčí než v singlech. Škoda.
Od dnešního rána se hrála kvalifikace dvouher. Všichni naši hráči ji hráli, nikdo nebyl do hlavní soutěže nasazen (to bylo jen první šestnáctka dle světového žebříčku). Až na Davida Reitšpiese byli nasazeni jako dvojky do své skupiny. David potom jako lídr. Všem se podařilo postoupit do hlavní soutěže (postupovali vždy první dva), ale ,,jen“ z druhého místa. To mělo negativní vliv na následném nasazení v hlavním pavouku. Nejblíže k vítězství ve své skupině měla Týna Štefcová. Celý zápas o vítězství vedla, nejprve 3:1, a potom v každém dalším setu. Nakonec prohrála nakonec o 2 míčky. O prvenství se připravil i Tomáš Polanský. Ten prohrál rovněž v sedmisetové bitvě. Šanci měli i Kája Mynářová, a zejména David Reitšpies, který promarnil dokonce tři nadějné koncovky.
Momentka z utkání David Reitšpies – Kwan Man Ho (Hongkong)
Dnes bylo Barbory, a protože máme ve výpravě Báru Kapounovou, tak jsme jí samozřejmě hned po ránu pogratulovali. „Pan Hujer“ Marek Klásek na nás nečekal, musel být první. A protože máme stále časový posun (+7 hodin), byl asi vůbec úplně první, který tak přišel s gratulací.
Stále máme potíže s místní stravou. Moc toho evropského nám nedávají. Jakékoliv maso nasekají i s kostí. Dovedete si představit, jak se asi tak pojídají malé kousky kuřete nebo jejich tradiční kachny. Děvčata to řeší tak, že si vůbec maso nedávají. Lituji zbytek výpravy (K. Koutný, K. Mynářová, B. Kapounová), který tady zůstává ještě na tréninkovém kempu po skončení tohoto mistrovství. Čeká je strava v universitním centru. Tam pravděpodobně dostanou jedno jídlo, a bude to ber nebo neber.
Dneska jsme celý den strávili v herně, od rána až do pozdního večera. Kamil Koutný, s hodinou přestávkou, byl za ohrádkou nepřetržitě deset hodin. Asi by mu to nevadilo, kdyby se stále vyhrávalo. Ke “koučinku“ jsem se nedobrovolně dostal i já, nakonec i David Reitšpies. Některé zápasy pro jejich délku se překrývaly, a tak trenéři nestíhali přecházet od jednoho stolu ke druhému.
Také jsem se na krátký rozhovor sešel s předsedou ETTU, Ronaldem Cramerem, který dnes do Číny dorazil.
Zítra je důležitý den, snad se někomu z našich podaří dostat se v singlu dále, to už by byl úspěch. A jsou tady i debly.
Ze Šanghaje, Zbyněk ŠPAČEK, vedoucí výpravy.
