9.12.2012 – Pro českou výpravu byl dnešek po sportovní stránce úspěšným dnem. Postoupili jsme do druhé fáze soutěže družstev. Tyto zápasy jsem se snažil popsat v jiných článcích. Co jiného se dnes událo? Indická organizace tohoto mistrovství je tragická. Do dneška nemá Česká republika informační box, i přes několik osobních urgencí. Nakonec jsem požádal Raula Colina o zásah. Zatím beru informace od slovenských kolegů, kteří nehrají soutěže družstev a zatím nedorazili. Snad se na mě nebudou zlobit.
V odpoledních hodinách se konalo slavnostní zahájení. Dorazil i ministerský předseda státu – Andhra Pradesh. Čekalo se na něj skoro hodinu. Hráči a hráčky byli připravení v útrobách haly a nesměli odejít. Litoval jsem je. Byla to doslova exhibice moci, a tak jsem si vzpomněl na totalitní praktiky u nás. Všude v hale jsme byli v obležení policistů.
Slavnostní zahájení
David Reitšpies dělal rozhovor do celostátního sportovního televizního kanálu. A skutečně to vysílali. Pro nás to byl zážitek.
¨
David Reitšpies v televizním rozhovoru
Krásnou událostí bylo také vypnutí všech světel v hale, které mělo za následek to, že se nehrálo vždy tak 10 minut. Co jsem byl v hale, tak se to stalo 4x. Zážitkem je také tréninková hala… Tedy spíše kotelna, jak o našich halách říká pan Ota Černý z ČT. Kurty jsou vždy dva u sebe, rozměry max. 8×4 m.
Stále se nemohu vynadívat na chatrče a stany po cestě do haly. Hrůza a běs. Nevím, jak ti lidé mohou takto bydlet. Bez vody a elektřiny, skoro ve středu města.
Naši hráči i s trenérem jsou v pořádku, ale stále je na nich vidět časový posun (4,5 hodinový posun dopředu). Už si ale pomalu zvykáme. Výhodou je snad to, že všechny výpravy bydlí v jednom hotelu. Doprava je tedy pro pořadatele jednoduchá a oni ji, jako jednu z mála věcí, zvládají.
Z Hyderabádu
Zbyněk Špaček, předseda ČAST
