Byla to výborná příležitost porovnat naše širší reprezentační kádry s mezinárodní konkurencí a zjistit, jaká je úroveň našich nejlepších hráčů (pět měsíců před mistrovstvím Evropy juniorů v domácím prostředí).
Zlato v družstvech kadetů je skvělým výsledkem, stříbro kadetské čtyřhry Klos-Martinko v tak silné konkurenci potvrdilo výbornou sehranost obou ostravských hráčů. „Juniorský bronz ve družstvech potěšil, ale nebylo to ještě úplně podle představ,“ prozradil trenér Špaček.
V soutěžích dvouher jsme bohužel na medaile nedosáhli. Čekali jsme více od kluků v juniorské, tak i kadetské kategorii. David Reitšpies, nasazen jako jednička, soutěž nezvládl psychicky podle slov trenéra Pavla Špačka. Jakub Seibert postoupil mezi posledních osm a Tomáš Polanský byl také ve čtvrtfinále. To jsou v současné době naše tři největší trumfy na mezinárodní scéně.
„Na Tomáše Polanského dolehla únava a nedokázal se ve dvouhře ani ve čtyřhře vzpamatovat. Bohužel ani Patrik Klos se po fantastickém výkonu ve finále družstev nedokázal v neděli ráno nastartovat a zopakovat svůj skvělý výkon. Ziskem tří medailí jsme potvrdili ambice, které jsme před turnajem měli, přesto s výsledky nejsme jednoznačně spokojeni,“ řekl k výkonům kadetů trenér Luboš Pěnkava.
Mynářová a trenér Koutný
Pro juniorky a kadetky byl maximem postup mezi nejlepších 32 hráček, což se povedlo juniorkám K. Tomanovské, K. Mynářové a kadetce S. Slezákové. Postup ze skupiny ještě vybojovala K. Štefcová. Bohužel ani ve čtyřhrách jsme nezaznamenaly žádný výraznější výsledek. Výsledky celé kategorie děvčat jsou obrázkem naší současné úrovně.
V mezinárodní konkurenci se naplno ukazují naše nedostatky. Ve srovnání s evropskou špičkou zaostáváme ve všech oblastech – v technické, taktické, kondiční i mentální.
„Je třeba říct, že se o dívčí složku nestaráme tolik, jako o nejlepší kluky,“ řekl trenér Koutný.
„Naše kadetky patřily v silné konkurenci v Hodoníně sice žebříčkově do druhé poloviny startovního pole, přesto jsem doufala, že budeme mít větší zastoupení v hlavní soutěži. Pokud chceme více promlouvat do pořadí na předních místech, tak se musí holky naučit hrát více o balón, nedělat lehké chyby a od první výměny se stoprocentně koncentrovat. Slabinou je také nízká kvalita úderů, nepřesné umístění a nedůsledné dodržování taktických pokynů. Je prostě třeba více a intenzivněji trénovat, dbát na správnou úderovou a pohybovou techniku a už v tréninku vyžadovat maximální koncentraci na každý úder,“ dodala trenérka Andrea Botková.
Máme za sebou první polovinu sezóny směrem k mistrovství Evropy juniorů v Ostravě (červenec 2013). Mezinárodní turnaje prověřují připravenost naší mládežnické reprezentace a musíme konstatovat, že celkově v rámci Evropy nedosahujeme průběžných výsledků, jaké bychom si přáli. U chlapecké kategorie je situace o mnoho růžovější díky několika výjimečným talentům. Je to zajisté i díky péči trenérům v mateřských klubech, SCM a RCM. Bohužel je také u hráčů vidět velký výkonnostní rozdíl (junioři) na dalších místech v pořadí reprezentace.
Tomáš Polanský a trenér Luboš Pěnkava
Situace kolem děvčat je složitější především z toho důvodu, že se „velmi málo“ trenérů věnuje problematice trénování děvčat. Je potřeba otevřeně říci, že často pouze doplňují ať už tréninkové skupiny nebo i samotná tréninková centra (jsou roztroušeny). Přitom se nám dle mého názoru objevilo několik zajímavých typů hráček v současné reprezentaci dívek, které by mohly znovu navázat na úspěšná léta minulá.
Na začátku sezóny jsme rozšířili reprezentační kádr trenérů. Jsem rád, že se podařil dát dohromady silný tým trenérů. Na druhou stranu vidím právě v tréninku a počtu aktivních trenérů velké rezervy. Jak již výše v článku vzpomínala Andrea Botková, chybí našim mladým hráčům větší tréninkové objemy s vyšší intenzitou. Disciplína a zarputilost v tréninku. Málo pracujeme na odstraňování nedostatků, ale ne proto, že to neumíme, ale z kapacitních důvodů. V tréninkové skupině např. o 10 hráčích klubových a střediskových nejde využít tolik času k individuální přípravě, pokud je vede pouze jeden trenér. Celkově máme málo kvalitních trenérů, tak aby se mohli více podílet na sportovním růstu mládežnické reprezentace. Podívejme se např. do Turecka, kde jsme si před pár lety ani nedovedli představit nějaké kadety/tky v hlavních soutěžích velkých mládežnických turnajů. Dnes, právě díky příchodu čínských a jiných trenérů, mají výbornou mládež. V Čechách, ale i na Moravě jsme vždy vychovávali výborné stolní tenisty a tenistky. Stále patříme do TOP evropských zemí s výchovou mládeže, ale vidím jisté nedostatky v posunu tréninkových metod.
Petr Nedoma, KVS
Andrea Botková, reprezentační trenérka kadetek
Foto: František Zálewský
