Uznávaný mezinárodní vrchní rozhodčí má zážitků ze světových turnajů obrovské množství
Patří k nejlepším světovým vrchním rozhodčím stolního tenisu na světě. Řídil všechny možné mezinárodní turnaje, snad s jedinou výjimkou, a tou jsou letní olympijské hry. Petr Bohumský za svoji kariéru zažil nespočet zajímavých, veselých, ale také velmi emotivních situací a podělil se s nimi s posluchači PingCastu #19.
Michal Henžel to v rozhovoru s členem Výkonného výboru České asociace stolního tenisu vzal pěkně popořádku a zajímalo ho, jak se Petr Bohumský ke stolnímu tenisu dostal. A kdo byl také jeho první trenér. „Vzpomínám na to velmi rád, vždycky když si měřím tlak a chci, aby byl nižší, vzpomenu si na dětství, na Opavu a na ty začátky. Trenéry jsme měli dva, jedním byl Zdeněk Pavlík, který dojížděl z Krnova, a druhým pak můj tatínek. Oba byli choleričtí, ale jinak velicí obětavci, obrovští pracanti a přemýšleli o tom ping-pongu.“
V letošním roce Petr Bohumský slavil padesátiny, podobně jako například Petr Korbel. Jeho dalšími vrstevníky byli Josef Plachý, David Štěpánek nebo Jaromír Truksa. Byla to silná generace a prosadit se mezi těmito hráči nebylo vůbec snadné. Zvlášť, když váš herní styl není zrovna obvyklý. „To mám jako do televize přiznat, že hraju pastyl,“ zeptal se s úsměvem přímo Michala Henžela. Pak dodal: „Hraju s trávou, ale není to klasický obranný styl. Myslím, že to bylo dáno tím, že ti nadanější dostali soft na obě strany a mohli útočit, my méně nadaní jsme museli mít náhražky, abychom udělali občas nějaký výsledek. Tím mým největším je stříbrná medaile z družstev na mistrovství republiky kadetů.“
V podobně pohodovém duchu se nesl celý PingCast. Petr Bohumský se svým typickým humorem připomněl, proč nemohl před deseti lety jako čerstvý čtyřicátník nastoupit ve své věkové kategorii na ME veteránů v Liberci. „Byl jsem tehdy vrchní rozhodčí a bohužel, jsou pouze tři lidé, kteří se aktivně nemohou turnaje zúčastnit jako hráči. Jsou to právě vrchní rozhodčí, pak předseda klasifikační komise evropské asociace a předseda technické komise. Asi, aby nemohli ovlivňovat výsledky. To jsou pravidla, i když mě tehdy ani nenapadlo, že bych hrál. Až pak jsem si uvědomil, že na to mám věk, ale bohužel nemám tolik času, abych se tomu věnoval.“
Povídání se plynule přesunulo od aktivní kariéry přes tu trenérskou až k práci vrchního rozhodčího. Petr Bohumský v této funkci letos například působil na turnaji TOP 16 v řeckém Thessaloniki nebo na mistrovství Evropy družstev v Kluži. Předtím ovšem na desítkách jiných významných mezinárodních podniků. Jak například prožíval jako nestranný vrchní rozhodčí zápas Hany Matelové v semifinále TOP 16? „To snad ani nejde popsat. Je pravidlo, samozřejmě v zájmu absolutní nestrannosti, že během zápasu, v němž hraje český reprezentant, nesmím nic rozhodovat. Musí tam jít můj zástupce. V Thessaloniki jsme byli pouze dva a moje kolegyně byla Řekyně. Takže ona měla službu a já musel jít do call areny, která byla v jiném patře a hrozně jsem tam trpěl. Ale měl jsem štěstí, když Hanka hrála první kolo, to se ještě hrálo na dvou stolech, proti Rumunce Samarové, na tom vedlejším hrála současně řecká hráčka. V tu chvíli bylo jedno, kdo bude mít službu. Takže jsem mohl rozhodnout, že na naši hráčku se podívám já.“
Petr Bohumský pak přiznal, že podobných zážitků je spousta, protože na turnajích se vždycky něco zajímavého stane.
Celý PingCast #19 si můžete poslechnout na Youtube kanálu České asociace stolního tenisu ZDE nebo na podcastových aplikacích Anchor, Breaker, Castbox, Google Podcast, Pocketcast, Radio Public, Spotify, Apple podcast a Overcast.
