Nedávná konference ČAST uzavřela první rok „vlády“ nového vedení českého stolního tenisu. Co se stalo za ten tucet měsíců v našem sportu? Názory jsou různé, od těch silně negativních až po pochvalné. Objektivní nejspíše bude bilancovat v několika rovinách. Nejvíce na očích je dospělá reprezentace a ta nám věru v posledních měsících moc radosti neudělala. Na ní se snáší kritika, často oprávněná. Stolní tenis je však mnohem složitější organismus, do jehož útrob řadový člen nevidí. Na ozdravění se pracuje, i když léčba pacienta je dlouhodobá a viditelné výsledky se nedostaví hned. O tom všem jsme hovořili s předsedou ČAST Ing. Zbyňkem Špačkem.
„V první části mého funkčního období jsem se snažil pochopit všechny činnosti, které se dělají v sekretariátu. Druhá věc byla finance, protože tato oblast nebyla ve svazu vůbec růžová a zdědili jsme prázdný stůl. Tak jako se to dělalo předtím: peníze se získaly ze státních dotací, něco ze sponzorinku a hospodařilo se stále na hraně. Někdy se stalo, že nebylo ani na výplaty. Proto mým prvním úkolem byla stabilizace financí. Za rok se situace o dost zlepšila, a to je třeba říci, že loňský rok jsme měli nejméně prostředků od vzniku ČAST.
Dalším úkolem je, abychom navázali na úspěšné pořádání evropských a světových akcí u nás. Už proto, že jsme si získali velmi dobré jméno u ETTU a ITTF. Dostali jsme přiděleno pořadatelství mistrovství Evropy juniorů, které bude příští rok v Ostravě. Máme příslib z Ministerstva školství mládeže a tělesné výchovy, že pokud požádáme o záštitu, tak s velkou pravděpodobností dostaneme slušnou státní dotaci na tuto akci. To se dosud nedělo, jak při MEJ 2005, tak 2009. Ministerstvo změnilo pohled a bude více podporovat mládežnický sport v souvislosti s celosvětovým trendem.“
V souvislosti se změnami ve struktuře ČSTV se více asociace osamostatnila v administrativě a svém hospodaření.
„Máme vlastní účetnictví, dosud nám ho vedli na ČSTV. Ještě musí dodělat závěrku, ale my už máme od 1. dubna všechna účetní data. Od poloviny května budu mít vzdálený přístup a uvidím ihned na každou účetní položku. Zatím kromě naší účetní, paní Návrátilové, která začne pracovat jako účetní pro svaz na plný úvazek, bude moci takto finace sledovat i můj kolega Jan Brothánek. Tímto způsobem ušetříme dost peněz. Jedinou položku, kterou se necháme zpracovávat jinde, je mzdová agenda, protože je hodně náročná, kontrolovaná a často se měnící. A ještě jedna poznámka. Již teď na konferenci ČAST byla předložena úplně jiná struktura výsledku hospodaření za rok 2011, daleko podrobnější a čitelnější. A teď, kdy máme účetnictví plně pod vlastní správou, budeme i nadále pracovat na vylepšení a častější prezentaci. Každý z členů asociace tak bude moci častěji a hlouběji studovat hospodaření ČAST.“
Ve zprávě přednesené na konferenci jste kriticky hovořil o reprezentaci a nutnosti nastolit efektivní systém přípravy dospělé složky a výchovy mladé generace.
„Musím konstatovat, že naší reprezentaci se v posledním období nedaří dosáhnout výraznějšího úspěchu. V mužích můžeme hovořit dokonce o katastrofální výsledkové situaci, a musí se mnohé změnit. Pro řadu lidí je to nepříjemné a určitě si vytvořím nepřátele, nicméně pokud nebudeme koncentrovat naše nejlepší dospělé a juniory na jedno, dvě místa a jestliže nebudou kontrolováni, jak trénují, co trénují a nebude vytvořena koncepce přípravy, tak dopadneme velice špatně. To, že jsme v minulosti získávali nějaké medaile, to nebylo výsledkem nějakého promyšleného systému, ale spíše dílem shody příznivých okolností, osobní přípravy jednotlivců a někdy i náhody. Proto vznikla dvě reprezentační centra. Jestliže nebude toto některý z reprezentantů respektovat a trenér nebude vědět, co hráč dělá celý rok a nebude mít nad ním kontrolu, tak nemůže reprezentovat. To je můj názor a za ním si stojím. Všude na světě a v předních evropských státech trénují ti nejlepší v centrech.“
Přetrvávají názory, že reprezentační centra nemají cenu a stačí zachovat stávající systém s tím rozdílem, že Sportovní centra mládeže potřebují jen více peněz. Je to tak?
„Nesouhlasím! Samozřejmě, že koncentrace těch nejlepších na jedno, dvě místa nepřinese úspěch za půl roku. Třeba až na tři, čtyři roky, nebo pět, šest. Protože naším cílem je vozit medaile z mezinárodních soutěží mládeže a dospělých pravidelně, aby to nebyla hra na náhodu. Kdo se nebude chtít v tomto podřídit, tak nebude reprezentovat. Pokud budu předsedou ČAST, tak to budu prosazovat. Buď se něco změní a něco podaří, anebo ne a dávám svoji funkci k dispozici. Zatím to vypadá, že nikdo nechce nést zodpovědnost. Jedeme na nějaké mistrovství a tam dopadneme tak či onak, potom to nějak zhodnotíme. Sebekritiku jsem za poslední léta neslyšel od nikoho. Měli bychom být k sobě náročnější, protože český stolní tenis má velkou tradici a je pro nás určitě mnohem snazší se opět přiblížit k evropské špičce na rozdíl od jiných, nových nebo pro české prostředí netradičních sportů.“
Také je vedení svazu vyčítáno, že staví dům od střechy, ne od základů… Co by mělo v systému fungovat pod reprezentačními centry mládeže?
„Vše souvisí s penězi. Nyní se naše finanční situace stabilizovala a výhled do budoucnosti je optimistický. Naopak, chceme stavět od podlahy. Budeme podporovat oddíly a kluby, které se starají o mládež, jejich trenéry a případně pomoci jim s dalšími náklady, např. na nájem. Druhým stupněm jsou kraje, kde by se měly vytvořit krajská centra – někde již jsou. Máme zájem, aby kvalifikovaní trenéři pomohli v oddílech, kde pracují s mládeží. K tomu je potřeba vytvořit jednotnou metodiku a aby se trenéři scházeli na celorepublikové úrovni, konzultovali poznatky mezi sebou. Na celorepublikové úrovni by měla zůstat sportovní centra mládeže a sportovní třídy, kde by se koncentrovaly další skupiny talentovaných hráčů. Pro nejmladší jsme vytvořili projekt Hledáme budoucí olympioniky. Chtěl bych, aby v tomto projektu minimálně jeden trenér pomáhat metodicky trenérům v oddílech, kde připravují nejmladší žactvo. Prostě mým cílem je dávat pokud možno hodně prostředků do tohoto systému, aby byl funkční a dodával stabilně nadějné hráče do reprezentace.
Další věcí je, že bychom měli podpořit zájem o stolní tenis jako takový. Chceme všechny hráče přesunout pod hlavičku ČAST, aby se soutěže neregistrovaných omezily a členská základna vzrostla. Podporovat ve školách náborové akce, ukázkové programy a hodiny. Možností je hodně a cílem je zvýšit počet registrovaných hráčů. Důležitá bude podpora vzdělávání a vytvoření např. týmu 15 trenérů, kteří by zabezpečovali projekt Do každé školy jeden stůl. Myslím si, že teď nastala doba rozjet některé projekty, nadšence máme a je třeba dodat podporu. Bude to náročné časově, finančně a personálně, ale pustit se do toho musíme.“
Jak jste již konstatoval, minulý rok byl co do objemu finančních prostředků nejhorší v historii asociace. Teď se začíná blýskat na lepší časy a rozpočet se, pokud stát dostojí svým slibům, o dost zvýší. Můžeme být optimisté?
„Z ministerstva jsme se dozvěděli, že peníze na program číslo 5, Organizace sportu, by již měly být na cestě, a skutečně 90 procent z těchto prostředků byla již na účet svazu před několika hodinami připsána. Celkem se jedná o částku přes 11 milionů korun. To je nejvíce naplněná kapitola. Na druhou stranu jsme dostali méně peněz na reprezentaci, protože tato částka je odvislá od výsledků z posledních čtyř let. Z těchto peněz se doplní rozpočet reprezentace. My zpracováváme detailní metodiku na použití těchto prostředků. Jedna část sumy jde na krajské svazy a krajské projekty a druhá část na celorepublikové projekty, např. vzdělávání trenérů, včetně metodického zabezpečení, projekt Hledáme budoucí olympioniky, náborové akce, prezentace stolního tenisu zejména mládeži apod. Další část je určena, jak jsem již řekl, na reprezentaci.
Na ministerstvu mně bylo sděleno, že příspěvek bude v příštích letech v podobném objemu, nikoliv jednorázový, jak jsme se původně domnívali. Konečná částka je odvislá od metodiky výpočtu. Z toho plyne, že bychom měli vypracovat i střednědobý plán a projekty přesahující horizont jednoho roku.
Jak víme, všechny dotace se musí vyúčtovat do 31. prosince a první peníze přicházejí v dubnu a květnu. Přežít finančně toto období je dost problematické. Letos jsme navíc vraceli půjčku ČSTV. Naším úkolem bylo vytvořit si rezervu, a to se nám podařilo. Co se nám navíc začalo dařit z hlediska naplňování rozpočtu, jsou sponzorské dary. Jsou to nedotační peníze a mohou se použít na cokoliv. Myslím si, že 25 procent celkového rozpočtu by měly tvořit sponzorské dary či reklama. Letos se nám to asi ještě nepodaří, ale příští, doufám, už ano. Potom už by rozpočet ČAST mohl být konečně na úrovni, jakou si představuji.“ (Pozn. aut.: Pro letošní rok se počítá s částkou téměř 25 miliónu Kč.)
V loňském roce MŠMT přesunulo zpracovávání všech dotací pro rok 2012 z ČSTV přímo na jednotlivé svazy. Jak jste se s tím vypořádali?
„Je to pravda. V loňském roce poprvé ČAST zpracovávala sama, a bez cizí pomoci, všechny dotační tituly, zejména nejnáročnější to bylo u provozu a údržby sportovních zařízení. U tohoto titulu z 37 projektů bylo ministerstvem nakonec schváleno celkem 33. Svaz obdržel příslib na 1,620 milionu Kč (z původně požadovaných skoro 9 mil. Kč), a 90 procent financí máme též již několik dní na účtu. Je to velice odborně i časově náročná práce, a navíc jsme ji dělali poprvé. Chtěl bych za ni pochválit mého kolegu Honzu Brothánka. Navíc za tuto práci si nebudeme od žadatelů brát žádný poplatek, a tak doufám, že to alespoň někdo ocení. Teď nastal čas oslovit jednotlivé žadatele a dokončit s nimi vše potřebné, aby jim předali peníze co nejdříve.“
Vraťme se ještě k tolik diskutovanému tématu RCM a SCM. Pokud budujeme naší budoucí reprezentaci od základny, tak v mezistupni je střed, v našem případě Sportovní centra mládeže. Donedávna jich bylo pět, nyní oficiálně tři. Většinu dotačních peněz z programu I spotřebují reprezentační centra a na SCM už zbývá velmi málo. To je skutečnost.
„Ještě předtím řeknu jednu věc. Vyčítá se výkonnému výboru, že nevyhlásil výběrové řízení na zřízení reprezentačních center mládeže (RCM). Osobně jsem vždy pro výběrové řízení. V tomto případě, protože ta změna musela nastat hned, jsme určili dvě centra, kde se trénuje nejlépe a nejvíce, to mohu osobně potvrdit, aniž bych někomu stranil. Trénuje v nich v současnosti 19 z 20 současných dospělých reprezentantů. Výjimkou je Vacenovská v Linci. Aby se junioři a juniorky dotáhli na ty nejlepší, tak musí trénovat v těchto centrech.
Zástupce Mittalu Ostrava Miroslav Bindač byl pro vytvoření nezávislé komise pro výběr reprezentačních center. Já si nemyslím, že bychom byli schopni dát dohromady takovou komisi z nezávislých odborníků. Na konferenci jsem se zeptal, zda výkonný výbor má rozhodovat nebo dělat věci, které mu někdo uloží. Samozřejmě, jestliže konference uloží několik úkolů, tak výkonný výbor to musí udělat, ale především by měl rozhodovat a řídit. Z 36 hlasujících 35 zvedlo ruku pro to, aby výkonný výbor řídil a rozhodoval. A nyní k SCM. Hlavní podporu by měla tato střediska mít z hlediska trenérského zabezpečení, nájmu a částečně materiálu, hlavně míčků. Ty děti, které nedosahují špičkové reprezentační úrovně, by měly být podporovány rodiči. Jinak musím říci o RCM a SCM, že to není uzavřený systém a já budu prvním člověkem, pokud se najde místo s lepšími podmínkami, který bude preferovat přemístění reprezentačního centra.“
V systému výchovy talentované mládeže jsou novinkou Sportovní střediska. Poprvé dostalo osm vybraných oddílů, které nejsou v systému SCM, příspěvek asociace 50 tisíc korun. Všichni stejně, ačkoliv kvalita výsledků jednotlivých oddílů je v některých případech diametrálně rozdílná. Takové rovnostářství asi není v pořádku.
„Už jsem o tomto slyšel. Návrh přišel z komise mládeže a my jsme to vzali na vědomí a schválili. Nedělali jsme si analýzu tohoto návrhu, jinak bychom už dublovali činnosti komisí, i když to často ve výkonném výboru děláme. Pravda, měl by existovat nějaký koeficient úspěšnosti, když je zde statut Sportovního střediska a podpora by neměla být stejná. Je potřeba se na to ještě jednou podívat… Možná by se měla brát v potaz ještě další kritéria – podmínky pro přípravu, trenérské zabezpečení aj.“
V souvislosti s neuspokojivými výsledky dospělé reprezentace se snáší kritika také na složení Komise vrcholového sportu. Co si o tom myslíte?
„Cítím, že je tady tlak, a částečně oprávněný, na složení Komise vrcholového sportu. Na post šéfa i na jednotlivých členů. Vede se na toto téma žhavá diskuze. Před námi je ještě světová olympijská kvalifikace a nechtěl jsem do toho zasahovat, ale určité změny musí nastat. Já to vidím z pohledu svého, kritici zase z jiného a někdy nemusí znát podrobnosti. Hledáme osobu nezávislou, odborně zdatnou a široce respektovanou reprezentanty a trenéry. A to není vůbec jednoduché. Nechci obhajovat činnost nebo podezření některých lidí, svým však kolegům plně věřím, znám jejich každodenní práci, ale nemohu za nikoho dát ruku do ohně. To mohu jen za sebe.“
