Na letošní kemp a turnaj Hopes, pořádaný ITTF byli nominováni, jako každý rok, 2 hráči z ročníku 2002 – Niamh Štricová (TTC Slaný) a Tomáš Martinko (KST Ostrava). Kempu se zúčastnilo celkem 23 kluků a 24 děvčat, dohromady z 28 zemí.
Prostředí
Všichni zúčastnění měli ubytování, stravu, přednášky a především tréninky v rámci jednoho areálu. Většina hráčů využila poslední den možnost navštívit lanovou dráhu hned vedle hotelu a také nedaleký zámek Otočec. Vzhledem k vysokým teplotám (na slunci 40 stupňů) se na našem pokoji uplatňovalo pravidlo, „dřív než se přezuješ, zapni klimatizaci“. Vzhledem k účasti zemí ze všech koutů světa bylo velmi rozmanité jídlo a i vybíraví jedinci si přišli na své.
Tréninky
Tréninky byly pod taktovkou Evy Jeler, dlouhodobé trenérky německé mládežnické reprezentace. K ruce jí byli bývalí i současní trenéři různých národností, například Xiaio Zhan (býv. trenér čínské reprezentace mužů), P. Teglas (maďarská reprezentace žen), Jože Urh (slovinská mládežnická reprezentace), Zoran Primorac a další. Tréninky byly zaměřeny většinou na zlepšení jistoty, hrála se velmi jednoduchá cvičení s důrazem na udržení míčku na stole. Od pondělí do čtvrtka byly každý den 2 tréninkové jednotky, každá po 3 hodinách. Po tréninku následovaly vždy přednášky pro trenéry. Děti byly rozděleny do výkonnostních skupin podle miniturnaje 8-8 na 4, resp. 5 vítězných setů. Oba naši hráči byli zařazeni do lepších tréninkových skupin.
Turnaj týmů
Tomáš i Nifi pojali turnaj stoprocentně týmově – skoro v každém zápase došlo k porážce, vždy jednoho z našich hráčů. Druhý ho však ihned zastoupil a tak rozhodovala čtyřhra, kterou naše mladá dvojice vždy vyhrála. Celkově jsme skončili na, podle mého názoru výborném, 5. – 6. místě.
Turnaj jednotlivců
V jednotlivcích jsme zazářili. Slabší chvíle si oba vybrali v týmové soutěži, zřejmě šetřili síly na turnaj jednotlivců. Tomáš obsadil výborné 3. místo a Nifi skončila na děleném, taktéž skvělém, 5. – 6. místě. Tyto skvělé výsledky jsou podrobně zaznamenány na webu ITTF, kde si je každý může přečíst, proto se nebudu více rozepisovat.
http://www.ittf.com/competitions/competitions2.asp?Category=Hope&Competition_ID=2460&Formstories_Page=2#stories
Zajímavosti
Je to již celkem běžné, nicméně vždy zajímavé, vidět hrát někoho ze zemí jako Egypt, Alžír, Tunis, Srí Lanka, Jordánsko, Panama, Nový Zéland, Mexiko či Kolumbie. Stolní tenis se jednoznačně stal sportem nejen pro Asii a Evropu, ale i pro ostatní kontinenty. Nutno dodat, že každá zúčastněná země přivezla hráče velmi slušné úrovně. Mohli jsme vidět hráčky hrající v dlouhých kalhotách, v triku s dlouhým rukávem a v šátku nebo hráče hrajícího v kšiltovce. Arabští hráči se prezentovali agresivním přístupem za podpory jejich koučů i rodičů. Naopak asijští hráči hráli s kamennou tváří a ledovým klidem. Zejména hráčky z Asie a z exotických zemí hojně využívají materiál. Zdaleka ne každá asijská země vynikala dobrými hráči – například Thajsko. Asijská děvčata hrála velmi ekonomicky, téměř bez pohybu a těžila z výborného podání a čopu. Na rozdíl od asijských kluků (hrající i za USA, NZ nebo Kanadu), kteří jednoznačně vynikají před ostatními v pohybu, zejména pak schopností zapojit při náročných úderech nejen hrající ruku, ale i nohy a trup. Nešťastná událost, která zasáhla život naší hráčky, neunikla pozornosti redaktora ITTF, který Nifi vyzpovídal a na webu Hopes je možné si tento článek přečíst. Asi největší kuriozitou byl tvar pálky maďarského (velmi dobrého) hráče, viz foto.
Hodnocení našich hráčů
Nifi i Tomáš předvedli skvělé výkony, které korunovali neméně dobrými výsledky. Dokonce byli tak výrazní (v dobrém slova smyslu), že zaujali mnoho trenérů, rodičů i funkcionářů ze všech možných zemí. Více než výsledky mě však potěšila předvedená hra. Nifi, jako jedna z mála, byla schopna rozehrávat topspinem, pinkala, když to bylo nezbytné či takticky výhodné a těžila ze slušného servisu. Většina hráček se spoléhala pouze na ostrý čop a jejich bilance rozehrání byla velmi tristní, na rozdíl od Nifi. Tomáš se mohl opřít o svou taktickou vyspělost, dobrý servis, blok a rozmanitý příjem. Oba hráli bojovně, soustředěně, bez zbytečných řečí a výmluv, což bylo velmi osvěžující.
Závěr
Poděkování patří samozřejmě i domácím trenérům – Pavle Elicerové a Jirkovi Bajgerovi, kteří vedou naše naděje dlouhodobě, a je vidět, že správným směrem. Na úplný závěr bych chtěl poděkovat oběma zúčastněným, Nifi i Tomášovi, za výjimečně skvělou reprezentaci, nejen co se stolního tenisu týká. Pokud budou další mladí hráči kráčet v těchto, nejen sportovních, stopách, můžeme na ně být právem hrdí.
Tomáš Vrňák
