Iveta Vacenovská patří mezi největší talenty českého stolního tenisu. Do katarského Dauhá odlétá na své první MS v dospělé kategorii, přestože již jednou v nominaci na MS byla.
Je to tvé první mistrovství světa, jak se na něj těšíš?
Já se těším zase zpátky do teplých krajin (usmívá se v narážce na letošní turnajový zápřah v exotixkých krajích). Byla jsem už v nominaci na loňské MS v Paříži, bohužel jsem si asi tři týdny před mistrovstvím při fotbálku v rámci fyzičky zranila koleno. Dodneska mě to hrozně mrzí, mrzí mě i to, že se od této doby již nesmí na soustředěních fotbálek hrát. Jedu sice na mistrovství světa, nebudou tam však lepší hráčky, než jezdí na turnaje Pro-Tour.
Před sezónou jsi přestoupila do Linze, kde nyní trénuješ?
Pokud je to mezi zápasy v Linzi, tak zůstávám i kvůli častému cestování v Linzi, kde trénuje čínský trenér Liu. Hlavně se však připravuji v SCM v Ostravě pod vedením Aleše Svitáka. Je také pravda, že v letošní sezóně absolvuji hodně akcí a potřebovala bych trénovat více.
Co hraješ v Linzi za soutěže, jseš zpětně spokojena s přestupem do Rakouska?
V české extralize jsem již dosáhla všeho a potřebovala jsem změnu. V Superlize hrajeme vršek a tím i s lepšíma soupeřkama. Rakouskou ligu jsem ještě nehrála, protože jsme přímo nasazeny do play-off. Největší přínos má pro mě Europa Cup (obdoba mužské Ligy Mistrů), to jsou super zápasy. V prvním zápase jsme porazily první nasazené mistryně Holandska, kde hraje Běloruska Kostromina, Nixia z Luxemburska a Li Jia Wei, čtrnáctá hráčka světa. Největším osobním úspěchem v soutěži bylo mé vítězství nad Francouzkou Boileau.
Jsem ráda, že jsem do Rakouska přestoupila, protože mám možnost zahrát si proti hráčkám, které bych u nás nepotkala. Sice hodně prohrávám, ale s velice kvalitníma soupeřkama a každý zápas mi hodně dá.
Co považuješ za svůj dosavadní vrchol?
Takovým prvním vrcholem, který mi získal respekt soupeřek, bylo finále na MEJ kadetek ve Frýdku-Místku. Od té doby věřím, že můžu patřit do špičky. Výsledek pro mě znamenal velkou motivaci do dalších let.
Největšími vrcholy jsou bezesporu vítězství jak v singlu, tak ve družstvech na MEJ. Hodnotím to ještě o kousek výš, než bronz na MSJ, přestože jsme vlastně musely porazit úplně stejné soupeřky. Vyhrát MEJ bylo o trochu těžší. Ve skupině jsme dvakrát prohrály, ale pak se to otočilo. V semifinále jsme porazily favorizované Němky a ve finále otočily s Rumunkami z 0:2 na 3:2.
Pro vítězství na takovéto akci je ptřeba mít i štěstí. Když jsem loni vyhrála dvouhru na MEJ, tak jsem se ve druhém kole trápila s Izraelkou a málem nepostoupila. V osmifinále jsem hrála s obranářkou Zelenovou, dala do toho úplně všechno a vyhrála. Pak s každým zápasem rostlo mé sebevědomí, každé vítězství mě více motivovalo do dalších zápasů.
Loni se Vám nepovedlo obhájit zlato z družstev, věříš, že se povede vyhrát letos?
Když to beru zpětně, tak pro nás byla semifinálová porážka od Srbek velkým zklamáním. Chtěly jsme obhájit, ale prohrály jsme už v semifinále. Letos se musíme obejít bez Lenky, ale Kačka se hodně zlepšuje a budeme hodně silné. Slabší budou soupeřky, hlavně Němky. Hodně silné budou Rusky – Petouchova a dvě obranářky Zelenova a Michailova a Rumunky – Necula, Dodean, Chirametli a Samara. Přesto naším cílem, pokud zdraví dovolí, musí být medaile, věřím i v titul.
Vítězstvím na MEJ jsi se probojovala na světové juniorské finále.
To byl můj letošní nejhorší výsledek. Velice důležitý první zápas jsem prohrála se Smišťou. Měla jsem být jednou z favoritek, ale vůbec se mi nedařilo. Neprobojovala jsem se mezi prvních šest, což bylo zklamání.
Nepovedl se mi ani následný turnaj Pro-Tour a pak jsem radši odmítla Pro-Tour v Dánsku. Měla jsem moc akcí, nebyl čas na trénink a byla jsem psychicky dole. Tím, že jsem vynechala Dánsko jsem se mohla připravit na Olympijskou kvalifikaci a MS juniorů v Chile.
Jak hodnotíš své vystoupení na Olympijské kvalifikaci?
Postoupila jsem ze základní skupiny, ale postup byl hodně daleko. Turnaj mi dal velkou motivaci do bojů o postup na příští Olympiádu, která je mým velkým snem.
Spokojená asi můžeš být s TOP 12 juniorů, který se hrál v lednu ve Francii?
Bylo to moje poslední juniorské TOP 12 a chtěla jsem ho vyhrát. Hned druhý zápas jsem však prohrála s loňskou vítězkou kadetského MEJ, naturalizovanou číňankou Libin z Maďarska. Na bekhendu má takový polosendvič, polotrávu, ty materiály pro mě nejsou vůbec příjemné. V Linzi jsme na ně dost trénovala a proto jsem si na ně věřila. Bohužel jsem dvě porážky chytla s hráčkami s tímto materiálem.
Z porážky od Libin jsem se rychle oklepala a další zápasy bez problémů vyhrávala. O vítězství jsme hrály poslední den s Rumunkou Neculou třetí zápas před koncem. Necula hraje klasický rumunský ping-pong. Čeká, nechává rozehrát, poblokuje a pak přitlačí. Hodně do toho tluče. Nechala jsem se dostat pod tlak, couvla si a zezadu kazila.
Přesto druhé místo je nesporně úspěchem.
Co říkáš na soutěže do 21 let na turnajích Pro-Tour?
Ta soutěž je super. Po vypadnutí v ženách si člověk ještě zahraje další soutěž, navíc se to snad počítá i do světového žebříčku žen.
Co bys chtěla dosáhnout v letošní sezóně?
Letos mám poslední šanci dokázat ještě něco v juniorkách, chtěla bych hlavně uspět na MEJ a MSJ. Juniorský věk se nedá vrátit, úspěchy v ženách můžou přijít později.
Jaké máš dlouhodobější ping-pongové cíle?
Cílem je samozřejmě prosadit se v ženách. Máme teď vynikající družstvo juniorek, které by se za pár let mohlo stát páteří úspěšné ženské reprezentace.
Věříš, že zvládneš přechod do ženské kategorie?
Ten přechod je plynulý, již nyní hraji spoustu ženských mezinárodních soutěží, takže věřím, že vše zvládnu. Budu se na ženské akce více soustředit, na druhou stranu budou určitě větší očekávání.
Kolik myslíš, že na MS odehraješ zápasů?
Je samozřejmě věcí trenéra, na jaké zápasy mě postaví. Letos jsem zatím hrála všechny zápasy Evropské ligy, takže doufám, že příležitost dostanu.
Jak proběhla příprava?
Trénovaly jsme 4 dny dvoufázově v Ostravě, hrály jsme hodně s klukama – Petrem Husníkem, Lubošem Žigou, Vaškem Frydrychem a Viktorem Diduchem. Čtvrtek a pátek cestujeme a o víkendu budeme v Dauhá ladit.
Děkuji za rozhovor a přeju hodně úspěchů.
