"Po prohře s Han Ying jsem byla hodně zklamaná," říká česká reprezentační jednička
Nejlepší česká stolní tenistka Iveta Vacenovská netrpělivě vyhlíží, podobně jako řada dalších evropských hráčů a hráček, aktuální květnový světový žebříček, ze kterého vzejde nominace na olympijský turnaj do Ria. Čekání bohužel znepříjemnilo nachlazení, které ji nedovoluje trénovat. Věří však, že se nakonec dočká a místo na olympiádě získá. K přímé účasti vám před třemi týdny chyběl na kvalifikačním turnaji v Halmstadu jen kousek.
V rozhodujícím zápase jste vedla nad Němkou Han Ying 3:0 na sety, jenže jste prohrála. Už vás ta porážka přebolela?
Myslím, že ano. Po prohře s Han Ying jsem byla hodně zklamaná, ale celkově jsem na turnaji hrála dobře a s výkony jsem byla spokojená. Prosadit se v tak silné konkurenci, kdy osm z deseti míst na olympiádu vybojovaly naturalizované Číňanky, není snadné. Je to pryč a já musím ještě pár dnů čekat.
Dokážete odhadnout vaše šance? V dubnovém redukovaném olympijském žebříčku vám patří 35. příčka.
Hodně se o tom v posledních dnech hovoří, ale upřímně, já se v žebříčcích příliš nevyznám, a proto bych jen hádala. Ani trenéři v tom nemají úplně jasno, záležet bude možná na každém jméně, na každém místě v žebříčku. Hodně to zkomplikovali Asiaté, kteří neodehráli druhý stupeň kvalifikace. Například dvě nejlepší hráčky světa nepostoupily přímo a svým způsobem tak zaberou místo některé z nás. Nelíbí se mi to, ale co se dá dělat. Věřím, že se to nakonec povede a do Ria se podívám nejen já, ale i další čeští hráči. V opačném případě by to pro mne bylo obrovské zklamání. Po olympiádě v Londýně jsem si dala jasný cíl, že si chci zahrát i na hrách v letošním roce.
Fanoušci vám zcela jistě drží palce, ostatně, jako českou olympioničku vás moderátor představuje dětem i v projektu Všichni za stůj. Jste jedním ze čtyř ambasadorů a na dvou školách v Hodoníně a ve Znojmě jste se letos s dětmi setkala. Jak moc se vám projekt líbí?
Byl to skvělý nápad. Už vloni jsem byla nadšená z toho, jak se děti dokážou pro stolní tenis nadchnout. Proto jsem bez váhání souhlasila projekt podpořit i letos. Například v Hodoníně byla báječná atmosféra. Stolní tenis tam má obrovskou tradici. Podobné je to určitě i v jiných městech a na vesnicích. Škoda, že jsem kvůli nemoci nemohla přijet do Darkovic na sever Moravy.
Dovolí vám závěr sezony zúčastnit se některé z dalších akcí?
Snad ano. V klubu už máme před sebou jen závěrečné play off, jinak si mohu svůj čas do jisté míry organizovat sama. A moc ráda bych na akci Všichni za stůl jela do Prahy a do Plzně. Ideálně už v roli jedné z účastnic olympiády v Riu.
Jaroslav Odstrčilík