Letošní rok považuje nejlepší česká stolní tenistka Iveta Vacenovská za jeden z nejdůležitější ve své kariéře. Možná nejdůležitější vůbec. V květnu si zajistila účast na olympiádě v Londýně, o prázdninách vybojovala na letní univerziádě v Číně společně s Danou Hadačovou bronz ve čtyřhře a hlavně se dostala na dohled evropské extratřídě – účasti na prestižním turnaji TOP 12.
Na evropském šampionátu v Gdaňsku jste navíc překonala další z překážek, poprvé v kariéře se vám podařilo porazit lucemburskou veteránku Ni Xia Lian. Jaký z toho všeho máte nyní pocit?
„Pocity jsou trochu smíšené. Účast na olympiádě byl můj obrovský sen a přímou kvalifikací jsem si ho splnila dřív, než jsem vlastně čekala. V tom výčtu důležitých momentů bych taky chtěla vyzdvihnout dokončení bakalářského studia, které mě rovněž stálo nemálo úsilí. Splnění těchto cílů a snů však způsobilo, že mi teď trochu schází určitá zarputilost, ta obrovská touha jít za svým cílem za každou cenu. Nemyslím, že by se dostavilo nějaké velké uspokojení, ale cítím, že mi v přípravě, tréninku a možná i za stolem něco málo schází. Věřila jsem, že to přijde už nyní na mistrovství Evropy, ale nejsem si tím jistá. Možná ale nad vším příliš mnoho přemýšlím.“
Chcete říct, že na šampionátu nehrajete podle svých představ?
„To je právě to, já opravdu nevím. Porazila jsem Ni Xia Lian, hrála vyrovnané zápasy s Li Jiao a Viktorií Pavlovičovou, přesto cítím, že by to mohlo být ještě lepší. Musím najít tu správnou cestu, ať už se jedná o trénink a přípravu, nebo před vlastním zápasem. Vrátit se zpátky v čase do doby, kdy jsem pracovala na hranici svých možností.“
Uvědomujete si, že jinou přípravu vyžaduje hráčka čtyřicátého místa v žebříčku a jinou hráčka, která klepe na dveře elitní desítky?
„Samozřejmě, já teď nehovořím o způsobu tréninku a přípravy. Jde mi jen o nastavení v hlavě. Tam vidím v současné době trochu problém. Znám své slabiny, je potřeba je ale správně vyhodnotit a pracovat na nich.“
Nebyl například trochu velký komfort absolvovat v létě univerziádu?
„Myslím, že ne. Já jsem účast na univerziádě dvakrát odmítla, ale letos jsem se rozhodla zúčastnit. Byla to nádherná akce, ze které jsme navíc přivezly medaili. I když o její úrovni se dá diskutovat. My jsme však sehrály vyrovnané zápasy s čínskými páry a stupně vítězů nebyly zadarmo. Akce se navíc konala v době, kdy obvykle trénuji v Číně, takže jsem jen na dva týdny přerušila kemp a trénovala v dějišti konání univerziády. Kdepak, tohle byl spíš balzám na nervy, určitě mi to nijak neublížilo.“
Před evropským šampionátem jste poskočila v žebříčku na 14. příčku. Jak blízko, nebo naopak daleko je vše případná účast na turnaji TOP 12?
„Jak už jsem řekla, asi nehraji v Gdaňsku v úplně ideální formě, ale zatím jsem žádné důležité body neztratila a naopak něco málo získala výhrou nad Ni Xia Lian. Osobně si myslím, že absolutní špička už není příliš daleko. S výjimkou naturalizovaných Číňanek jsem už dokázala porazit všechny hráčky, které jsou na žebříčku přede mnou. To je obrovská psychická výhoda. A možná mi bude přát při losování soutěže jednotlivců štěstí a já se dostanu v singlu někam hodně vysoko. Turnaj TOP 12 není v současné době prioritou číslo jedna, tou zůstává olympiáda, ale pochopitelně udělám všechno, abych se na něj probojovala.“
Iveta Vacenovská
