K zajištění relevantního obsahu reklamních polí a analýzy návštěvnosti používáme soubory cookies. Další informace
JOOLA

Jakub Kleprlík: Tréninkové metody se mění každý rok


Jakub Kleprlík si prošel několika kluby v České republice. Rok strávil v Německu, kde si zvykal na hru v zahraničí a nyní bojuje s týmem TTC Caen o nejvyšší francouzskou ligu. Stolnímu tenisu se věnuje i ve svém volném čase. V roce 2010 vyšla kniha o stolním tenise a Jakub Kleprlík se na ni výrazně podílel.

„Paní Mišičková nás znala, protože dělá i rozhodčí. Navíc jsme chodili na gymnázium do třídy s jejím synovcem. Tenkrát jsme s bráchou studovali maturitní ročník gymnázia, takže bylo z časových důvodů složité naplánovat spolupráci na chystané knize, proto naše komunikace s autorkou knihy probíhala hlavně prostřednictvím e-mailu, v nichž jsme odpovídali na otázky týkajíc se tréninkových metod, přípravy před zápasem, či jak skloubit sport se školou,“ popisoval spolupráci Jakub Kleprlík.

A jak se Jakub Kleprlík dostal ke stolnímu tenisu?

„Taťka hrával a hraje stolní tenis, a tak jsme se k němu dostali i já s bráchou. Přivedl nás do tehdejšího oddílu TJ Slovan Broumov. Začali jsme chodit na tréninky a chytlo nás to, takže to byla jasná volba.  Když jsme končili mladší žáky, tak nám začal být Broumov pingpongově malý, tak jsme se rozhodli pro Frýdek-Místek. Tenkrát tam šla mamka s námi bydlet. Za to jim vděčíme hodně. Pak to tam skončilo z finančních důvodů a my putovali do Mokrých Lazců. Dostali jsme tam velmi dobré podmínky. Byl tam extraligový tým pod vedením hrajícího trenéra Tomáše Demka, který potom ještě posílil zkušený trenér Jiří Řežáb, takže jsme dostali kvalitní tréninkové podmínky. To byla tedy další štace. Po ukončení střední školy jsme poté šli s bráchou do Ostravy na vysokou školu a začali v tomto městě i trénovat, neboť klub z Mokrých Lazců přesunul svou přípravu do prostor stolnětenisové haly tamějšího extraligového klubu a centra mládeže.“

Přes německý celek TSV Hipolstein nabral Jakub Kleprlík směr Francie. Tam obléká dres lídra druhé francouzské ligy – TTC Caen. Nyní se jeho tým nachází na prvním místě a bojuje tedy o nejvyšší francouzskou soutěž.

„Strávil jsem rok v Německu. Bylo to dobré na otrkání. Hrál jsem ve stejném týmu jako Tomáš Demek. Takže to byla ideální pozice. Byl jsem mladý a měl jsem u sebe staršího a zkušeného hráče, borce! Ukázal mi, jak to venku chodí. Jezdili jsme spolu na zápasy atd. Bylo to přesně to, co potřebuje mladý hráč, když je první rok venku,“ řekl o působení v Německu.

„Hledal jsem novou zkušenost a Francie mi přišla hodně zajímavá. Neuměl jsem jazyk, takže to byla pro mě další výzva. Rozhodl jsem se pro Francii. V loni jsem šel do týmu, který hrál třetí ligu, chtěli jsme postoupit a to se nám povedlo. Takže nyní hrajeme druhou ligu, zatím vedeme tabulku a bojujeme o postup do první ligy. Ve Francii jsem zatím hodně spokojený a možnost nastupovat v nejvyšší francouzské lize by pro mě bylo další výzvou.“

Český stolní tenista je stále na cestách. Žije a trénuje v Ostravě a na zápasy létá do Francie.

„Je to náročné, ale cestování mě baví. Co se týče celoročního tréninku, tak v Ostravě se mi dostává lepších tréninkových podmínek než ve francouzském Caen. V týmu se mnou působí Švéd a Francouz čínského původu, kteří oba také bydlí a trénují mimo Caen. Pouze náš čtvrtý hráč je domácí. Společně se scházíme na trénink pouze v rámci předzápasové přípravy (3 až 10 dní), celoročně však každý trénujeme jinde. Tento způsob mi zatím maximálně vyhovuje, pendlovat mezi Francií a Českem mě baví.“

Tréninkové metody, průpravy, nácviky a vše kolem se mění ve všech sportech velmi rychle a nejinak tomu je i u stolního tenisu.

„Stolní tenis se v dnešní době vyvíjí velmi rychlým tempem a to má za následek změnu a vývoj způsobu tréninku. Tréninkové metody se mění každý rok, což pozoruji jak ve Francii, tak i v Německu. Kniha pochází z let 2009, 2010, porovnám-li tehdejší a současné tréninkové metody, obsah knihy bych určitě posunul. Stolní tenis klade neustále větší nároky na preciznost hry a k tomu je přizpůsoben i trénink. Trénuje se hodně individuálně, ve skupinách po dvou nebo jen s trenérem či sparingem, který modeluje různé herní situace, nejčastěji pak prostřednictvím tzv. zásobníku. Pracuje se na různých detailech hry a úderů, trénink vychází z aktuální analýzy zápasů a způsoby hry, např. začne-li se hrát nový úder, zejména pak v oblasti podání a příjmu. S tím souvisí samozřejmě i teoretická příprava, která se zaměřuje především na pochopení smyslu dané náplně tréninkové jednotky, hráč by měl přesně vědět jak a proč určitý úder či herní variantu trénuje, atd. Posledním, avšak neméně důležitým bodem tréninku je psychologická příprava. V současném herním systému, kdy je sada hrána do 11 vítězných bodů, a vyrovnané výkonnosti hráčů, jsou běžné stavy 9:9, 10:10, atd., které vyžadují psychickou připravenost, tudíž trénink psychiky (spolupráce se sportovními psychology, kognitivní rámce, atd.) je dnes běžnou součástí tréninku.“

 „Další věc, která u nás chybí je zajištění věcí kolem stolního tenisu. Bydlení, škola atd., ale to všechno přijde,“ dodal Jakub Kleprlík.