Z ankety vyplynulo, že nový design se povedl a turnaj byl pro fanoušky atraktivní
Foto: ittf.com
Exhibiční turnaj v čínském Macau nabídl v minulém týdnu mimořádně kvalitní podívanou, skvělé zápasy s celou řadou novinek. Přímé přenosy mohli sledovat fanoušci živě prostřednictvím televizních obrazovek ve 141 zemích celého světa, pro ostatní byly zápasy vysílány také na oficiálním Youtube kanálu ITTF. Mezinárodní asociace stolního tenisu pod hlavičkou World Table Tennis (WTT) představila svoji vizi do budoucna. Nový brand, s nimž se v příštím roce budou setkávat hráči, trenéři a především fanoušci na turnajích, pořádaných WTT.
Jaké byly ty nejviditelnější? Originální řešení hracího prostoru oslovilo každého na první pohled. Tradiční obdélník byl změněn na oktagon, černá podlaha a černý stůl s oranžovými hranami působily na první pohled hodně nezvykle.
Postupně se měnil i systém bodování, první fáze turnaje, osmifinále i čtvrtfinále se hrály na tři vítězné sety, semifinále na čtyři a finále dokonce na pět vítězných setů. S výjimkou případného rozhodujícího setu přitom platilo pravidlo tzv. rychlé smrti, tedy za stavu 10:10 set získal hráč, který vybojoval jedenáctý bod.
Naprosto originální bylo ve snaze zatraktivnit závěrečné boje řešení nasazení nejlepší čtveřice. První a druhý den turnaje hrála mezi sebou na tři vítězné zkrácené sety do pěti bodů o konkrétní nasazení. Hráč, který tento miniturnaj vyhrál, si pak mohl přímo vybrat jako první svého soupeře pro čtvrtfinále z kvarteta, které postoupilo z osmifinále. A po něm si dál vybírali další hráči v pořadí.
Není bez zajímavosti, že zápasy řídil pouze jeden rozhodčí, systém multi-ball vyřešili organizátoři tak, že míčky podávali hráčům přímo sběrači. Větší komunikaci mezi trenérem a hráčem zajistila drobnost – ručník, který mívají hráči u stolku rozhodčího, se přesunul na střídačku. Když se pak v souladu s pravidly mohl jít hráč utřít, měl současně možnost krátce pohovořit se svým koučem.
Z pohledu fanouška u televizních obrazovek došlo také k zajímavé změně. Tradiční pohled hlavní kamery za zadní hranou stolu, kdy byl jeden hráč vždy zády ke kameře a ten druhý čelem, nahradil pohled boční.
Komplex návrhů a změn přinesl bezesporu značně netradiční pohled na stolní tenis, vyvolá řadu diskuzí a možná i dalších námětů.
Jak se turnaj líbil a které změny byly nejzajímavější? Na to jsme se zeptali několika osobností českého stolního tenisu.
Jaká je váš názor na černý stůl, černou podlahu a prostor ve tvaru oktagonu?
Josef Plachý (trenér mužské reprezentace): Líbilo se mi to, je to zajímavé. Zkrátka něco nového. Bylo to všechno sladěné, vypadá to dobře. Otázkou je, jak se pořadatelé vyrovnaní s tím, že tento kurt zabírá obrovský prostor. Ale určitě nabízí možnost udělat ze zápasu větší show. Zda tohle barevné sladění bude vyhovovat hráčům a nebude jim prostor stolu s podlahou splývat, je otázkou.
Nikolas Endal (místopředseda svazu a ředitel turnaje Czech Open): Černý stůl nebyl na mezinárodní akci poprvé, ovšem v kombinaci s černou podlahou není úplně podle mého gusta. Červená by se mi líbila víc. Chápu, že organizátoři chtěli turnaj zatraktivnit. Celkový dojem byl dobrý. Je to trend, moderní design ve všech sportech hledá svoji cestu.
Hana Matelová (česká reprezentantka): Prostředí se mi líbilo moc, vypadalo to hodně atraktivně. Myslím, že to bylo vymyšlené super, něco jiného, než známe z velkých turnajů.
Roman Klecker (zkušený mezinárodní rozhodčí): Oktagon se mi moc líbil. Je to inovativní a moderní řešení. Tohle určitě náš sport potřebuje. Osobně se mi různé barvy stolů líbí, ale na té černé podlaze bych asi jako lepší variantu viděl modrý stůl a oranžové míčky. Ale celkový dojem z turnaje dobrý.
Souhlasíte s pravidlem tzv. rychlé smrti za stavu 10:10, s výjimkou rozhodujícího setu?
Josef Plachý: Tohle se mi líbí. Vytváří větší tlak na hráče během zápasu, rozhodující set pak stejně musí skončit rozdílem dvou bodů. Je to evidentní snaha zrychlit zápasy a taky je svým způsobem zatraktivnit.
Nikolas Endal: Já s tím souhlasím. Nemyslím, že by se muselo trvat na vítězství o dva body. Je to atraktivní pro diváka. Hráč je pod tlakem, a to se bude líbit.
Hana Matelová: Je to zajímavé, prostě rozhodne jeden balon. Musí se trošku popřemýšlet, jestli chceš servis raději na začátku setu nebo ne. Jestli je výhodnější pro tebe mít servis 9:9 nebo 10:10. Tento způsob koncovky jsem si zkusila v indické lize a líbilo se mi to, rozhodující set bych nechala vždy o dva míčky.
Roman Klecker: Je to zajímavé pravidlo. Z mého pohledu bude vytvářet tlak nejen na hráče, ale taky na rozhodčí. Hlavně při správném posuzování servisu. Ten bude za vyrovnaného stavu hrát klíčovou roli.
Co říkáte na řešení nasazení nejlepších hráčů a následnou možnost vybrat si soupeře pro čtvrtfinále?
Josef Plachý: Výběr soupeře je velmi zajímavé pravidlo, nemusí to být vždy výhoda, protože hráč si vybere soupeře a tím se dostává pod svůj vlastní tlak. Asi by to chtělo vyzkoušet ještě na dalších akcích a zjistit, co tohle pravidlo přinese.
Nikolas Endal: Šlo o exhibici, tam bych to ještě chápal a možná to bylo i zajímavé. Ale na normálních turnajích bych preferoval klasické rozlosování a respektování postavení na žebříčku. Neznám sport, kde by si hráč mohl sám soupeře vybrat.
Roman Klecker: Nemyslím, že by měl mít hráč možnost vybírat soupeře. O tom má rozhodovat los.
Je přínosem možnost intenzivnější komunikace s trenérem během krátkých přestávek, kdy hráč může použít ručník?
Josef Plachý: Ještě před pár lety nesměl trenér radit během setu vůbec. Pak se tzv. mluvení povolilo a nyní mají oba možnost probírat taktiku ještě častěji. Já ze svého pohledu to beru jako krok kupředu, zvyšuje kulturu tohoto pravidla. Na druhé straně si hráč s trenérem sami určují formu a intenzitu komunikace a při tomto breaku spolu vůbec mluvit nemusí.
Hana Matelová: Zajímavé, nevím, zda by se mi to líbilo nebo sedělo. Na druhou stranu je povolené koučování po celou dobu zápasu, takže trenér může dát hráči pokyn vlastně kdykoliv. Myslím, že tohle je hodně individuální, někdo má rád trošku zpomalit hru, prodýchat se.
Roman Klecker: Je to z mého pohledu v pohodě, pokud to nebude zdržovat hru. Záleží na každém hráči, jak tuto přestávku využije.
Líbilo se vám netradiční umístění hlavní kamery a záběry na stůl ze strany?
Josef Plachý: Je to hodně o zvyku. Jako trenér sedávám většinou na kratší straně ohrádky, takže nevím, jak to vnímají diváci. Líbily se mi ovšem další záběry kamer u síťky a z několika dalších úhlů. Celkově se mi přenos a využití kamer líbil.
Nikolas Endal: Líbilo se mi to moc. Několik let se o změně pozice kamery bavíme. Zkoušeli jsme různé pozice v rozích, ale nikdy nás vlastně nenapadlo dát kameru takhle na stranu. Bylo to zajímavé a myslím, že tohle vyzkoušíme i v našich podmínkách.
Marek Urban (režisér přenosů ping-pong.tv): Celkově ukázala televizní produkce WTT v Macau alternativní způsob prezentace stolního tenisu divákům. Především mě zaujalo právě umístění hlavní kamery z boční strany hřiště. Tento záběr lépe vyhovuje moderním širokoúhlým obrazovkám. Bude zajímavé sledovat, zda se tento trend objeví i na jiných světových soutěžích.
Hana Matelová: Musím se přiznat, že se mi záběr nelíbil, bylo to pro mne nepřehledné.
Roman Klecker: Bylo to zajímavé a líbilo se mi to. Tradiční záběr za zády jednoho z hráčů není ideální, diváci nevidí úhly odskoku míčků. Takhle ze strany je to určitě lepší.
Zápasy řídil pouze jeden rozhodčí. Je to v pořádku?
Josef Plachý: Na této úrovni si myslím, že by měli být dva rozhodčí. Je řada situací, kterou jeden rozhodčí nemůže objektivně posoudit z jednoho místa.
Nikolas Endal: Je to věc dodržování pravidel. Zase jde o to, že tohle byla exhibice, tam si to mohou dovolit. Kdyby se upravilo například pravidlo servisu, pak by rozhodčí nemusel správnost provedení tolik hlídat. Nápad to není úplně špatný. Méně rozhodčích znamená nižší náklady. Ale znovu opakuji, je to věc pravidel.
Roman Klecker: K tomu bych měl hodně připomínek, ale nevím, zda neměl rozhodčí nějaké pomocníky, kteří nebyli v televizi vidět. Takže krátce. Neumím si představit, že by jeden rozhodčí stíhal hlídat čas a zastavovat stopky v souladu s pravidly. Navíc pak sledovat různé teče míčku, sledovat skóre a především sám posuzovat dodržování pravidla o podání. Byl poměrně hodně daleko od stolu a rozhodně nemohl toto pravidlo sám stoprocentně uhlídat. Takže já bych zůstal u zavedeného počtu dvou rozhodčích u stolu.
Foto: ittf.com
Sestřihy zápasů z turnaje najdete na YouTube kanálu ITTF ZDE
