K zajištění relevantního obsahu reklamních polí a analýzy návštěvnosti používáme soubory cookies. Další informace
JOOLA

Jiří Suchánek vybojoval na paralympiádě v Riu bronz


"Seděl jsem dlouho pod českou vlajkou a nevěřil, co jsem dokázal," usmívá se s medailí na krku

Životního úspěchu dosáhl český stolní tenista vozíčkář Jiří Suchánek, když na paralympiádě v Rio de Janeiru vybojoval bronzovou medaili v kategorii 2. V zápase o třetí místo porazil Francouze Stephaneho Molliense 3:1 (6,6,-7,7).

Před čtyřmi lety na hrách v Londýně nepostoupil ze základní skupiny, zaplatil tehdy nováčkovskou daň a nedokázal se vyrovnat s obrovskou nervozitou velkého turnaje. V Brazílii to bylo úplně jiné . Sice prohrál úvodní duel v základní skupině s Ukrajincem Oleksandrem Yezykem. Pak ale zvládl souboj o postup, porazil Itala Giuseppe Vellu a ve čtvrtfinále pak také Slováka Jan Riapoše. V semifinále podlehl světové jedničce v jeho kategorii Francouzem Fabienem Lamiraultem 1:3 a čekal ho souboj po poslední medaili, tedy bronzovou.

Za zády měl početnou skupinku české výpravy, fandící, co to šlo. „Před zápasem jsem si ohromně věřil, i když Francouz Morientes byl mírným favoritem. Vzájemná statistika zápasů jasně hovořila v jeho prospěch. Jenže tentokrát jsem měl psychicky navrch já. Soupeř do zápasu vstoupil s velkou nervozitou, já jsem naopak hrál velmi dobře takticky. Velmi rychle jsem vyhrál první dva sety a vedl 2:0,“ popisuje svůj životní zápas v Riu český reprezentant.

Ve třetí sadě ovšem Suchánek asi trochu zbytečně změnil taktiku a začal hrát více útočně. „Začal jsem více riskovat a sadu prohrál. Chtěl jsem rychle zápas ukončit, což byla chyba. Ale ustál jsem to, dokázal jsem se zase uklidnit a vrátil k osvědčené taktice z prvních dvou setů.“ Velká nervozita padla zpět na raketu Francouze, který věděl, že je jeden set od prohry. „Cítil jsem, že pokud nebudu spěchat a zbytečně riskovat, zvládnu koncovku a vyhraju. Snažil jsem se o přesnou hru a s podporou fantastických fanoušků jsem to zvládl. Fandové na mne po zápase hodili českou vlajku a já jsem pod ní seděl opravdu dlouho. Nevěřil jsem tomu, co se mi povedlo. Byl to nádherný pocit. Všem bych chtěl za jejich podporu poděkovat,“ vzkázal z Ria bronzový medailista paralympijských her.