Poslední sezonu v juniorské kategorii by ráda proměnila v nějaký pořádný úspěch
Kateřina Čechová je stabilní členkou české mládežnické reprezentace. Debutovala na mistrovství Evropy v Ostravě v roce 2013 a od té doby nechyběla na žádném evropském šampionátu mládeže. Letos ji čeká poslední rok mezi juniorkami a společně se Zdenou Blaškovou, Nikitou Petrovovou a Stanislavou Slezákovou mohou vytvořit tým, který má slušnou šanci na kvalitní výsledky na mezinárodní scéně. Momentálně žije a trénuje v německém Hannoveru.
Nastupujete v barvách Hannoveru 96 ve třetí bundeslize a zatím máte velmi dobrou bilanci deseti výher a čtyř porážek. Jak náročné jsou ligové zápasy?
Jelikož hraji na pozici číslo jedna, tak o kvalitní soupeřky nouzi nemám. V zápasech hraji s čistou hlavou a tím mám také větší přehled na stole a celkově kvalitnější hru, což se bohužel o mezinárodních turnajích říct nedá.
Na mezinárodní scéně se vám vskutku v poslední době příliš nedaří. Máte nějaké vysvětlení pro tak rozdílné výkony v klubové soutěži a na mládežnických turnajích?
Řekla bych, že je to tím, že si sama na sebe zbytečně vytvářím tlak. Takový ten pocit kdy „bych měla“ vyhrát a konečně udělat nějaký ten dobrý výsledek mě svazuje a nejsem schopna zdaleka předvést to, co ve skutečnosti umím. Věřím, že teď to konečně přijde, je to moje poslední sezoně v juniorské kategorii. V lize se cítím uvolněně a taky je pro mě příjemnější, když hraji proti hráčkám, které vůbec neznám, protože si nevytvářím žádné předsudky a prostě se snažím podat co nejlepší výkon.
Když se vrátíme zpět k lize, máte ambice v příští sezoně zkusit i druhou nejvyšší soutěž?
V příští sezóně ještě nejspíš ne, v Hannoveru se mi líbí, mám skvělé spoluhráčky a v týmu panuje pohoda. V budoucnu ale o vyšší soutěži rozhodně uvažuji.
V Hannoveru žijete společně s rodinou už druhým rokem. A bojujete na dvou frontách. Jak zvládáte skloubit studium se stolním tenisem?
Němčina už mi problémy nedělá téměř vůbec. Občas mi trochu schází slovní zásoba, ale to se bude s přibývajícím časem stále zlepšovat. Skloubené je všechno dobře, škola sportovcům vychází vstříc a umožňuje nám ranní tréninky a zvláštní studijní plán. Ten rozděluje studium do tří let, namísto klasických dvou a mohu tak více času věnovat tréninku.
Co říkáte na popularitu stolního tenisu v Německu?
Moje zkušenosti jsou jasné, tento sport je tady rozhodně populárnější než v České republice. Na zápasy chodí mnohem více lidí a také mnohem více lidí hraje „amatérsky“, platí si soukromé hodiny s trenérem a pak třeba hrají nejnižší ligy. Každý zápas mi také připadá jako taková malá společenská akce, jelikož je vždy připravováno i občerstvení a každý tým má svůj vlastní pozdrav. My třeba naše soupeřky zdravíme jednoduchým pokřikem „Aufschlag, Rückchlag, Rums !“ (servis, příjem, bomba, pozn. aut.)
Plánujete návrat do České republiky, nebo si umíte svoji sportovní i životní budoucnost představit v zahraničí?
Žádný konkrétní plán zatím nemám. Nejdříve musím udělat maturitu v roce 2019 a pak se uvidí jak dál. Po sportovní stránce bych si život dokázala lépe představit spíše v zahraničí. Nicméně v Německu se zdaleka necítím jako doma. Nemám tady moc známých ani kamarádů, a proto se vždy těším na soustředění v Česku, které je pro mě vítanou změnou.
Nezačínají stolní tenis hrát v Německu také přistěhovalci z arabských zemí? V poslední době je to v médiích velmi probírané téma, že náš západní soused čelí obrovské migrační vlně…
Nynější přistěhovalci určitě ne, u nás tedy aspoň zatím žádný není. Možná spíše děti starších přistěhovalců, zejména ruštinu už jsem na tréninku párkrát slyšela. Ovšem ve městě potkávám opravdu hodně Arabů, naštěstí s nimi zatím nemám žádnou negativní zkušenost.
