Na stupních pro medailisty na právě skončeném kadetském a juniorském mistrovství Evropy ve Schwechatu se postavili mladí stolní tenisté 16 zemí! Mezi nimi nechyběla ani České republika zásluhou stříbrného páru ve smíšené čtyřhře Ondřej Bajger – Tamara Tomanová. Bezprostředně po skončení 55. šampionátu evropské mládeže se ohlédneme za bilancí české výpravy řečí spíše čísel a výsledků než detailního rozboru příčin úspěchů a nezdarů těch či oněch jednotlivců a družstev. Tady je prostor pro trenéry, kteří jistě budou rekapitulovat své roční působení u jednotlivých reprezentačních družstev. Už proto, aby příští MEJ, které hostíme na naší půdě v Ostravě, přineslo větší úspěchy než to u našich jižních sousedů.
Ve Schwechatu jsme rozšířili medailovou bilanci České republiky na MEJ na 73 kovů (17 – 17 – 39). Jsou jeden stříbrný kov a čtyři čtvrtfinálové účasti pro český stolní tenis úspěchem? Jak se to vezme z různých úhlů pohledu. Z hlediska dlouhodobého postavení a účasti československých a od roku 1993 českých mládežnických reprezentantů jsou výsledky ze Schwechatu podprůměrné. Ještě pamatujeme medailové žně z let 2003 a 2004. Potom nastal výsledkový propad, který pokračuje. Medailové úspěchy z posledních let jsou postaveny více na mimořádných jedincích – Tregler, Širuček, Reitšpies – než kvalitní šíři.
Druhý pohled optimistů argumentuje tím, že jako jedna z mála zemí máme většinou zastoupení všech družstev v nejlepších šestnáctkách. Nebo: ve srovnání se zeměmi, které udávají tón evropskému stolnímu tenisu, si vedeme dobře, pokud bereme v úvahu rozdíl ve finanční podpoře a členské základně. Takže je tady jakási přímá úměra mezi malým Českem a jednou medailí a velkými Francií a Německem s 15 resp. 10 medailemi.
Náš mládežnický stolní tenis by se však měl soustředit především sám na sebe a hledat způsoby, jak se opět propracovat mezi elitu a usadit se v ní. Prvním důležitým krokem je zřízení Reprezentačních center mládeže (RCM) a nyní by měla nastat systematická práce s vybraným okruhem talentů. To je špička, pod ní může působit další vlna v SCM a základna ve sportovních centrech a oddílech.
Před soutěžemi družstev na 55. MEJ jsme věřili v medaili, možná i ve dvě. Nakonec k ní měli nejblíže kadeti (Tomáš Polanský, Stanislav Kučera, Jakub Němeček, trenér Luboš Pěnkava), od kterých se nečekala. Ti také skončili nejlépe z českých družstev – pátí. Vyrovnaný tým juniorů (Ondřej Bajger, Michal Beneš, Jakub Seibert, David Reitšpies, Tomáš Málek, trenér Pavel Špaček) si vybral svou slabou chvilku proti Belgičanům v osmifinále a pak už nešlo původní vysoké ambice napravit. A to ani devátým místem. Což mrzelo dvojnásob poté, co do nejlepší šestnáctky v singlu postoupilo naše kvarteto a dokázalo, jak je kvalitní a vyrovnané. Bohužel, o úspěchu nebo zatracení někdy rozhodne jeden nepodařený zápas či set.
Juniorky (Tamara Tomanová, Karin Adámková, Kristýna Štefcová, Karolína Mynářová, trenér Michal Hájek) vstoupily do turnaje dobře a chybělo právě těch pár míčků, aby porazily s nulou budoucí mistryně Evropy Rumunky. Nicméně postoupily mezi šestnáctku, kde prohrály se silnými Srbkami. A zase je dělily dva míčky od úspěchu. Nakonec obsadilo družstvo 14. příčku. Dost za očekáváním a daleko za minulým sedmým místem. Družstvo kadetek tvořily debutantky na MEJ (Veronika Kmeťová, Barbora Kapounová, Dagmar Pěnkavová, trenér Michal Lebeda), a proto se od něho nečekaly zázraky. Cílem bylo udržení v elitní divizi, což se nakonec o kousek nepodařilo (18. místo). A teď trochu hra s čísly: součet umístění všech našich družstev z minulého MEJ v Kazani činil 29, nyní je to 46. Tedy o hodně zhoršená bilance. Byť tato čísla nemusí mít přímou úměru ke kvalitě družstev z roku 2011 a 2012, jsou částečným protiargumentem optimistům, hovořícím o stálé příslušnosti k elitní společnosti v týmové soutěži.
A tak jako zřejmě nikdo nečekal, že kadetský tým bude z našich nejlepší, tak totéž lze říci o Jakubu Seibertovi. Z vyrovnaného kádru juniorského družstva 17letý člen Slavoje Ústí nad Labem nevyčníval, až ve Schwechatu ve dvouhře vyskočil nahoru. Po třech sedmisetových bitvách a zvládnutých posledních sadách proti Slovákovi Pavolkovi, Rusovi Kujmovovi a Švédovi Söderlundovi stanul Seibert mezi osmičkou nejlepších juniorů Evropy! Ani proti Francouzi Gauzymu se nepodal a při větší zkušenosti se zápasy s takovými soupeři by mu zatopil ještě více než jen v šesti setech. Jakub zůstává v juniorech příští rok a s o rok mladším Davidem Reitšpiesem jistě vytvoří silnou dvojici pro družstvo i čtyřhru. Ondřej Bajger a Michal Beneš se na MEJ loučili s touto kategorií. Oba chtěli v singlu do čtvrtfinále, skončili o kolo dříve. Je třeba velmi ocenit Benešovu výhru nad Belgičanem Devosem, pátým evropským juniorem. Bajger si loučení osladil alespoň stříbrnou medailí v mixu.
Ze čtveřice juniorek podávala stabilní a vyrovnané výkony Tamara Tomanová. Tomu odpovídá i její herní styl. V družstvech byla oporou a v singlu měla nakročeno k medaili. Kdyby porazila v osmifinále Rumunku Ciobanuovou, tak už by k tomu bylo blízko přes Srbku Radonjičovou. Ve smíšené čtyřhře to byla ona, která dokázala často držet pár nad vodou, výborně přijímala a nedělala lehké chyby. Karin Adámková si odvezla dva výborné skalpy (mistryně Evropy Rumunka Szöcsová a Nizozemka Eerlandová), ale také řadu zbytečných porážek. Porážka v prvním kole dvouhry od průměrné obranářky Toliouové z Řecka jen opět dosvědčila, že do defenzivní hry všeobecně hrát neumíme. Ale stále jen o tom rok co rok mluvíme. Čas dalších dvou hráček, čerstvých juniorek Kristýny Štefcové a Karolíny Mynářové, by teprve v této kategorii měl přijít.
Kadet Tomáš Polanský bude moci hrát v této kategorii ještě příští rok. Letos medailovou šanci coby osmý Evropan v žebříčku nevyužil (osmifinále dvouhry, čtvrtfinále družstev a čtyřhry). Hlavní příčinou je nevyrovnanost jeho výkonů, až ji stabilizuje, může pomýšlet na nejvyšší stupínky. Obranář Stanislav Kučera je herním typem, které náš stolní tenis potřebuje jako sůl. Kolem jeho nominace se objevily také nesouhlasné názory, ale on výkony přesvědčil, že jel do Schwechatu oprávněně. Díky řadě vítězství nad výbornými soupeři by měl hodně poskočit na evropském žebříčku. Nyní musí v tréninku pořádně zapracovat také na výpadovém útoku a zvládnutí forhendového topspinu, aby se prosadil i mezi juniory. Jakub Němeček plnil svou úlohu výborně deblového partnera v družstvech, ve dvouhře měl těžký los a hned v druhém kole narazil na pozdějšího mistra Evropy Francouze Cussina.
U nás jsou (přestupují mezi juniorky) nejlepšími kadetkami: Veronika Kmeťová a Barbora Kapounová. Ve Schwechatu se samy přesvědčily, jaký je rozdíl mezi nejlepšími u nás a v Evropě. Kmeťová se ve dvouhře dostala mezi posledních 32 a společně s Kapounovou ve čtyřhře do osmifinále. To můžeme považovat za úspěch, ale nelze to nijak zdůrazňovat. Důležitější je, že obě (a jistě také mladší Dagmar Pěnkavová) mají perspektivu herního růstu.
Přehled medailí ukazuje, kdo vládne mladé Evropě. Jednoznačně Francie v obou chlapeckých kategoriích. Pětkrát za sebou vyhrát týmovou soutěž juniorů je unikát. Také Německo neslevuje ze svých zisků. Rumunský stolní tenis je nadále výborný v dívčích kategoriích. Bernadette Szöcsová navázala na Samaraovou a Dodeanovou a třemi tituly (dvouhra, čtyřhra, družstva) se stala neúspěšnější hráčkou 55. MEJ. Sedmnáctiletá Rumunka je výjimečným zjevem na MEJ. Poprvé se na něm objevila v 11 letech v Sarajevu 2006 a hned si odvezla dvě medaile: stříbro za družstvo kadetek a mix. Potom následovaly každoroční starty, které jí dávají dosavadní medailovou bilanci 10 – 5 – 4.
Medaile MEJ 2012
1. Francie 5 – 3 – 6,5
2. Německo 3,5 – 3 – 3
3. Rumunsko 3,5 – 2 – 2
4. Polsko 1 – 2 – 2,5
5. Švédsko 1 – 0 – 1
6. Rusko 0 – 2 – 3
7. Srbsko 0 – 1 – 0,5
8. Česko 0 – 1 – 0
9. Chorvatsko 0 – 0 – 2,5
10. Belgie 0 – 0 – 1,5
11. Dánsko, Maďarsko, Anglie, Itálie, Turecko 0 – 0 – 1
16. Portugalsko 0 – 0 – 0,5
