Povídání s nejstarších hráčem české Extraligy
Když Miroslav Bindač získal v roce 1997 v Liberci titul mistra České republiky ve dvouhře, nebyla ještě řada jeho současných soupeřů z české Extraligy ani na světě. Ostravský “veterán“ je typickým příkladem dlouhověkosti ve stolním tenisu. Bývalý dlouholetý čs. reprezentant se po pětadvaceti letech vrátil do české nejvyšší soutěže, kde ho v úvodních zápasech čekalo nemilé překvapení. Při své obnovené premiéře hned dvakrát prohrál… Zdravě se naštval a netrvalo dlouho a začal mnohem mladší soupeře přehrávat. Ve dvaapadesáti letech se postupně probojoval mezi desítku nejlépe hodnocených stolních tenistů české Extraligy.
“Nahrál jsem toho za svou kariéru strašně moc. Myslel jsem si, že do české Extraligy naskočím a v pohodě to zvládnu. Ale hned první zápas se Seibertem jsem prohrál. To byl pro mě strašidelný začátek, nevěděl jsem, kde mi hlava stojí. Hrál jsem ve stresu, ani pálku jsem neměl připravenou tak, jak bych potřeboval. Bylo to jedno s druhým, tak nepovedený začátek jsem rozhodně nečekal,“ vrací se ke svým prvním zápasům v české Extralize Miroslav Bindač.
Miroslav Bindač předává své bohaté zkušenosti mladým, na snímku s Tiborem Pavlíkem
Bývalý reprezentant se však z nečekaných úvodních porážek rychle oklepal a v současné době se již může pochlubit vysoce aktivní bilancí. “Po těch úvodních nezdarech se Seibertem a Štěpánkem jsem se na štěstí rychle vzpamatoval. Brzy jsem se dostal do obvyklé herní pohody. V dalším průběhu soutěže jsem toho už moc neprohrál. V podstatě jsem prohrál jen s Crhou, když jsem nevyužil pět mečbolů, s Olejníkem a teď naposled s Košťálem. Po zápasech v Liberci a Ústí nad Labem mám skóre 14:5,“ říká nejstarší hráč české Extraligy ve stolním tenisu.
V české nejvyšší soutěži není výjimkou, když se proti Miroslavu Bindačovi postaví soupeři o dvacet i více let mladší. On však věkový rozdíl neřeší… “Mě to ani nějak nepřijde. Teď jsem poslouchal rozhovor s Jágrem, kde se ho na to také ptali. Je to prostě individuální záležitost. Záleží na zdravotním stavu každého hráče, někdo vydrží hrát do čtyřiceti, nebo ještě déle, jiný musí se sportem skončit ve třiceti. Já jsem po zdravotní stránce v pořádku. Zdravíčko zatím slouží, nic mě nebolí. Pořád se cítím, jako kdybych měl čtyřicet nebo pětatřicet. Hraju to, na co jsem zvyklý a hlavně mě to stále baví. Jedno však vím jistě, kdybych se musel nějak přemáhat nebo bych se viditelně trápil, tak okamžitě skončím. Zatím k tomu nemám nejmenší důvod…“
Současný extraligový tým stolních tenistů TJ Ostrava KST
Letošní sezóna se přehoupla do své druhé poloviny. Miroslav Bindač má se “svým“ klubem jasný cíl, postup do play-off. Po zápasech v Liberci a Ústí nad Labem se situace ostravského celku poněkud zkomplikovala, stále však v tabulce drží na šestou “postupovou“ příčku. “Chtěli jsme vyhrát v Liberci i v Ústí, abychom se dostali na páté místo v tabulce. Zápas v Liberci nám ale vůbec nevyšel. V Ústí jsme zkusili zamíchat sestavou a nakonec z toho byla vcelku spravedlivá remíza. Pro nás jsou dva body z Ústí velmi důležité. My se teď musíme zaměřit na dva klíčové zápasy s hradeckými týmy a s Kotlářkou. Jejich výsledky hodně napoví o našich ambicích. Máme to ve svých rukou. Chceme se hlavně vyhnout play-out, protože to je vždy velká loterie. Myslím si, že v silách našeho mužstva je postup do play-off vybojovat,“ dodává Miroslav Bindač.
