Má za sebou sezónu, o které sám říká, že byla v jeho dosavadní hráčské kariéře nejlepší. Po letech v zahraničí se vrátil do české extraligy, v níž výrazně pomohl SF SKK El Niňo Praha k zisku mistrovského titulu. A třešničkou na pomyslném dortu byla zlatá medaile, kterou Antonín Gavlas vybojoval společně s Renatou Štrbíkovou na mistrovství Evropy ve smíšené čtyřhře. Hned několik důvodů k rozhovoru s Antonínem Gavlasem.
Po několika sezónách v Německu a Itálii jste se vrátil domů do Čech. Vybojovali jste s El Niňem titul, s Renatou Štrbíkovou jste pak “utrhli“ kov nejcennější – zlato na mistrovství Evropy v mixu? Co více si lze přát… Není pochyb o tom, že to byla vydařená sezóna?
„Určitě. Byla to zatím moje nejlepší sezóna v kariéře. Vydařila se mně i celému mému týmu v El Niňu. Jsem moc rád, že jsme s klubem veškeré cíle pro tuto sezónu splnili a že já osobně jsem k úspěchu přispěl a to nejen svými vítězstvími, ale také předáním zkušeností mladším spoluhráčům v týmu. Myslím si, to je pro je pro další budoucnost tohoto klubu neméně důležité.“
Ne každému hráči se návrat do české extraligy vydaří. V čem vám “domácí“ české prostředí nejvíce prospělo?
“První tři měsíce po mém návratu ze zahraničí jsem se herně hledal, ale poté jsem se za pomoci kvalitního tréninku a tvrdé práce dostal do slušné formy, kterou se mi podařilo udržet až do konce sezóny. Určitě mi nejvíce prospělo, že jsem po návratu do Čech měl znovu kvalitní trénink podobně jako tomu bývalo v Německu.“
Radost Antonína Gavlase ze zisku českého mistrovského titulu byla nelíčená
Vypadá to, že nový ročník české extraligy bude asi hodně zajímavý. Posílil se Havlíčkův Brod, DTJ Hradec Králové, Mokré Lazce atd…. Je v silách stolních tenistů El Niňa titul obhájit?
“V silách našeho družstva to určitě je, ale jako vždy bude záležet na plno aspektech, které se musí sejít. Forma týmu, zranění a v neposlední řadě sportovní štěstí, které je vždy potřeba.. Nicméně jsem já i celý tým rád, že naše extraliga bude opět o něco silnější. Bude to pro nás jedině dobře, že se budeme častěji utkávat se soupeři, kde musíme odevzdat pro náš úspěch maximum.“
Hrál jste Bundesligu, italskou sérii A. Pokud se nemýlím, máte dokonce ve sbírce italský ligový titul. A dá se to srovnat s českou extraligou?
“V Itálii jsem hrál tři roky v klubu CUS Toríno. A druhý rok mého působení v tomto klubu jsme vyhráli titul. Bylo to v roce 2011. Momentálně je ale italská liga v krizi. Doplatila na to, že italská ekonomika je na tom teď opravdu špatně. Ale za mého působení, když to mám porovnat, byla kvalitativně lepší než česká extraliga. U nás by sice ty nejlepší celky mohly italskou ligu hrát a bojovat v ní o titul, ale týmy ze středu tabulky nebo bojující u nás o záchranu, jsou horší než mužstva v italské sérii A. Byla to pro mě v té době kvalitní soutěž, kde jsem musel hrát každý zápas na 100 %, což v naší extralize občas nemusím… Ale věřím, že nový ročník české extraligy bude zase o něco kvalitnější a lepší, za což jsem, jak už jsem říkal, velice rád. A je to navíc i velké plus pro diváky, že uvidí řadu kvalitních utkání.“
Podívejme se teď na váš reprezentační úspěch – evropské zlato v mixu. Kde se zrodila myšlenka na společný start v Buzau?
“Myšlenka přišla od reprezentačních trenérů. Poté už jsme se s Renatou ani jeden z nás tomuto nápadu nebránili…
Snímek, který vešel do historie: Antonín Gavlas s Renatou Šrbíkovou evropskými šampióny
Kde začala cesta k vítězství?
“Zcela jistě nám pomohlo, že jsme se nejprve pár dnů před odletem na turnaj s Renatou sešli a zatrénovali si. Zkoušeli jsme si různé herní varianty a hráli zápasy, abychom se lépe sehráli. Hodilo se nám, že jsme ještě mohli v sehrávání pokračovat i ve skupině, kde jsme až na jeden zapas hráli proti soupeřům, kde byl přece jen znát výkonnostní rozdíl. To nám určitě přišlo vhod. Od čtvrtfinále jsme se zlepšovali zápas od zápasu a začali si věřit, že to můžeme dotáhnout daleko.“
V Buzau jste nenašli jediné přemožitele. Nakonec z toho byl titul evropských šampiónů. Čím si vysvětlujete tento úspěch – hráli jste spolu s Renatou poprvé a hned z toho bylo evropské zlato…
“Kromě výše uvedených důvodu jsme si s Renatou herně sedli. Ona je hračkou, nejen s velkými zkušenostmi, ale také s výbornou technikou. To znamená, že soupeři v podstatě nikdy neví, co Renata v příštím úderu vymyslí. Tím pádem jsme se často dostávali k tomu, že soupeři pouze vraceli míčky na stůl, nedostali nás pod tlak a to mi sedí, protože poté můžu uplatnit svou agresivní hru a zakončovat míčky vítěznými údery.“
Čtyřhra je nepochybně disciplínou, kterou máte rád. Navíc role “leváků“ je v ní hodně důležitá. Jak vzpomínáte na dva starty s Petrem Korbelem v Grand Finale Pro Tour ve čtyřhře?
“Byla to pro mě velká škola. Tento tah našemu reprezentačnímu trenérovi nikdy nezapomenu. Tím, že mě dal šanci hrát po boku tak výborného a zkušeného hráče, jakým Petr je, jsem získal mnoho cenných zkušeností, jak by se měla čtyřhra na vrcholné úrovni hrát. Moc rád na tyto časy vzpomínám. Navíc jsem přesvědčen o tom, že i díky tomu jsem nyní s Renatou v Rumunsku na mistrovství Evropy v mixu uspěl.“
Účast v Grand Final Pro Tour s Petrem Korbelem to byla pro Antonína Gavlase velká škola
Na podzim se v rakouském Schwechatu uskuteční “velké“ mistrovství Evropy. Dá se očekávat, že boj o nominaci na tento podzimní vrchol roku bude velký. Zájemců o reprezentační dres je v Česku hodně….
“To je už dlouhá léta známá věc. V České republice je mnoho hráčů, kteří jsou na podobné výkonnostní úrovni. I proto je mnohdy těžké, vybrat ty nejlepší hráče. Já osobně se samozřejmě pokusím bojovat na všech frontách, abych se dostal do užšího reprezentačního kádru. Velice rád bych se ještě pokusil zopakoval můj asi největší úspěch v dosavadní hráčské kariéře, kdy jsem se v roce 2006 dostal v singlu mezi posledních šestnáct hráčů Evropy. Navíc pevně věřím tomu, ze po 2-3 letech, kdy to našemu mužskému týmu příliš nešlo, máme opět kvalitní celek, který je schopný bojovat o medailové pozice.“
