OHLÉDNUTÍ ZA MEJ 2007

4. srpna 2007

Kategorie: Mládež

Nedávno v Bratislavě skončilo jubilejní 50. Mistrovství Evropy juniorů a kadetů. Pro naši výpravu bylo mistrovství celkově úspěšnější než to loňské. Čeští hráči vybojovali jeden a půl medaile, ve družstvech vylepšila všechna družstva kromě kadetek loňské umístění, kadeti se dostali do čtvrtfinále a junioři dokonce sahali po zlatu. Mistrovství rozhodovalo více jak 100 rozhodčích, z toho deset českých včetně pana Zdeňka Jiráska, který byl zástupcem vrchního rozhodčího. Jak viděli soutěž družstev trenér kadetů Radim Novák a stříbrný trenér juniorů Pavel Špaček, jak hodnotí celkové naše vystoupení vedoucí mládežnického reprezentačního týmu a vedoucí výpravy Marta Novotná?

Pavel Špaček, trenér juniorů:
„Odjížděli jsme do Bratislavy s cílem dostat se do čtvrtfinále, vyšší cíl byla i medaile. Věděli jsme, že máme těžkou skupinu, ale zároveň vyrovnané družstvo, což se potvrdilo. Skvělý výkon všech. Je to ohromné vyhrát tak těžkou skupinu. Trochu jsem experimentoval, do základu jsem stavěl Obešla a Treglera, trojky jsem měnil. Všichni se vystřídali, osahali si halu a stoly. Vytvořili jsme partu a kolektiv, který se doplňoval. Ve skupině jsme neprohráli, porazili jsme Francouze, což považuji za největší úspěch skupinových zápasů. Tím začala cesta za medailí, vyhnuli jsme se tak nejsilnějšímu týmu Anglii a mohli jsme spoléhat, že nám los přidělí slabší soupeře. Bylo to tak, v šestnácti jsme hráli s Kyprem, o medaili s Polskem a po velkém boji jsme se dostali do semifinále, kde jsme smetli i Turky.
Klíčové bylo utkání ve skupině s Francií a vítězství v něm. Salifou zde potvrdil svoji výkonnost a dvakrát proti nám bodoval. Francouzi nečekali, že Obešlo i Tregler porazí Baubeta a nakonec bude rozhodovat zápas trojek. Zde jsem měl štěstí v nominaci Tondy Schwarzera. Bylo to utkání, které jsem už dlouho nezažil, hrálo se více jak tři hodiny,kluci v něm nechali maximum sil, dřeli jeden za druhého, včetně lavičky. Kolektiv byl opravdu dobrý. Kluci si byli vědomi o co hrají a po prvních dvou vítězných utkáních si uvědomovali, že ta šance na medaili tu je. Nejvíce jsme si věřili na Švédy, ale ani ne měsíc před mistrovstvím nás porazili Dánové, a tak jsme z nich měli trochu respekt.
Dalším klíčovým momentem bylo utkáním s Polskem ve čtvrtfinále. Hrálo se o tu vytouženou medaili. Byli jsme dost nervózní, šlo o všechno. Rozhodl jsem se postavit Frantu Plačka, přestože v utkání se Švédskem nepodal optimální výkon. Povedlo se mi ho motivovat a přesvědčit, že na to má. Jeho zápas proti Fertikowskému byl plný zvratů, za stavu 1:1 vedl 8:1 a set prohrál, podobně na tom byl čtvrtý set, ve kterém naopak otáčel vedení Poláka, aby vyhrál 12:10, v páté sadě rozhodl zápas pro sebe a dostal nás do vedení. Michal Obešlo byl rozjetý a Chojnowského doslova smetl ze stolu. Tím jsme získali medaili a kluci měli obrovskou radost. Před utkáním jsem jim říkal, jaký je to krásný zážitek získat tu medaili, sám jsem si to prožil v Budapešti s juniory. Povedlo se a o postup do finále nás čekal těžký soupeř Turecko s evropskou dvojkou Číňanem Jiangem Pengfeiem.
Již před utkáním se mluvilo o poslední účasti českého nebo československého družstva ve finále takového turnaje a všichni měli zase motivaci jít co nejdále. Michal Obešlo dva body, Tomáš Tregler na výhody prohrál s Číňanem a třetí bod přidal Tonda Schwarzer. Zase nám dobře zahrála trojka. TomášTregler měl trochu smůlu v koncovce, která mu několikrát na mistrovství nevyšla. Michal Obešlo hrál skvěle a dostali jsme se do finále.
Finálový soupeř Anglie, těžký soupeř, od začátku mistrovství byl favoritem na titul. Prohráli jsem 0:3 a Anglie roli favorita potvrdila. Škoda, čekal jsem to trochu vyrovnanější, ale přestože jsme prohráli 0:3, nemyslím, že to byl špatný výkon. Tomáš Tregler hrál na pět setů s Drinkhallem, kterého již několikrát potrápil, bohužel mu nevyšel začátek pátého setu a stav 0:5 se s takovýmto hráčem těžko otáčí. Michal obešlo poprvé nastoupil proti Knightovi. Nebyl schopen mu dobře přijímat, čímž znervózněl a byl si vědom, že musí na svůj servis bodovat. To bylo zřejmě důvodem jeho výkonu v tomto utkání, jenž se nedá srovnávat s tím, co předvedl v průběhu turnaje. Na trojce nastoupil Jakub Crha proti Readovi, který byl mnohem klidnější než náš hráč. Kuba hrál křečovitě, nervózně a špatně přijímal.
Na výkonu našeho družstva se podepsala i trochu psychika, neznáme prostředí velkého finále, jak to probíhá a hráli jsme trochu pod psychickým tlakem. Finále se hraje ve všech kategoriích současně, je při něm velký rachot, řehtačky, bubny, jiná atmosféra než v ostatních utkáních. Hrát o titul Mistra Evropy se nepodaří každý rok a kluci to trochu psychicky nezvládli. Nervozita na nás byla vidět.
Klíčem k úspěchu družstva byl výkon Michala Obešla, který hrál velmi výborně, za celou soutěž družstev odehrál nejvíce zápasů, a to s bilancí 9:2. Společně s Tomášem Treglerem tvořil základ družstva. Tomáš Tregler se skvěle vyrovnal s pozicí dvojky, většinou hrál proti jedničkám soupeře. Některé koncovky mu nevyšly, ale přesto to celkově zvládl. Celková bilance 4:5. Vzhledem k vyrovnanosti našeho družstva jsem se pokoušel na trojce točit zbylé tři hráče. Sestavu jsem dělal podle soupeře, což mi vždy vyšlo. Trojka zahrála vždy dobře.
Celé družstvo se na stříbrné medaili podílelo, je to skvělý úspěch. Kdyby mi toto někdo řekl před mistrovstvím, bylo by to takové odvážné. Samozřejmě vždy si dávám ty nejvyšší možné cíle, a to byla medaile. Byl jsem přesvědčen, že toto družstvo na medaili má. Stříbro je skvělé, ale přeci jenom, když už člověk jednou v tom finále je, tak je trochu z toho druhého místa smutný. Přece jen titul Mistra Evropy je titul Mistra Evropy.
Kluci podali skvělý výkon, jsem rád za stříbro. Po dlouhých letech je to zase takový balzám na duši stolních tenistů. Všichni fandové, hráči a členové našeho stolně tenisového hnutí to určitě berou na vědomí a určitě jsou rádi, že o České republice se mluví.

Radim Novák, trenér kadetů:
„Ve skupině jsme měli tři soupeře, kteří chtěli hrát o medaile, byli tedy v utkáních s námi mírnými favority. V úvodu jsme prohráli 0:3 s Maďary, které jsem původně považoval za nejhratelnějšího soupeře. Šanci jsme měli, Pavel Širůček v úvodním zápase prohrál osm v pátém setu s maďarskou dvojkou Lukacsem se sendvičem na bekhendu. Lukacs hraje velmi nepříjemně, má velké rotace v podání, pinku, na Pavla hrál velice dobře. Byla škoda, že náš hráč zápas nezvládl. V druhém zápase nastoupil Lukáš Jandora proti Pereiovi, maďarské jedničce, kterého porazil na MM v Hodoníně. Tentokrát svůj výkon nezopakoval a Perei celkem bez problémů zvítězil. Těsně jsme prohráli i čtyřhru, ze tří mečbolů.
V druhém utkání byl klíčový úvodní zápas Pavla Širůčka s Wasylkovskim, který Pavel vyhrál v pěti setech. Vyhrála se čtyřhra v pěti setech, když Poláci měli mečbol. V zápase jedniček opět Pavel Širůček vyhrál s Florasem z mečbolu. Utkání bylo velmi vyrovnané, naštěstí jsme ho zvládli a vítězství 3:1 bylo důležité pro umístění ve skupině.
Ve třetím utkání jsme měli Chorvaty, kteří měli výborný mančaft. Doufali jsme, že Maďaři porazí Poláky a nám by mohla stačit porážka 2:3 k druhému místu ve skupině. Maďaři zvítězili a my jsme překvapivě porazili i Chorvaty, přestože průběh vůbec nebyl jednoznačný. Pavel Širůček opět zvítězil 3:2 s chorvatskou dvojkou. Lukáš Jandora prohrál se soupeřovou jedničkou Kojičem. Ve čtyřhře kluci dokázali otočit stav 0:2 na sety a zvítězit. V tomto okamžiku jsme věděli, že jsme druzí. V druhém zápasu Pavel Širůček porazil Kojiče, s kterým prohrál na MM Maďarska. V tomto zápase se hrálo hůře. Do té doby nás velmi povzbuzovali fanoušci z Čech, kteří se přijeli podívat, ale pak většina z nich odešla a zápas byl tak trochu mrtvý. Pavel se nemohl dostat do tempa. Po prohraných dvou setech se mi ho podařilo trochu nabudit a nakonec vyhrál. Dvěma vítězstvími jsme potvrdili druhé místo ve skupině, které znamenalo i postup do šestnácti. Sílu naší skupiny ukázal i fakt, že z ní jako jediné postoupila tři družstva do čtvrtfinále.
V osmifinále jsme měli Rusko, jejichž trenér Saprykin velmi dobře zná Pavla Širůčka i Lukáše Jandoru z Havířova, pro nás byli soupeři trochu neznámou. Pavel opět porazil ruskou dvojku, těsně jsme vyhráli čtyřhru, ve třetím zápase se bodově prosadil i Lukáš Jandora a dotáhl utkání do vítězného konce. Samotný postup do čtvrtfinále byl obrovským úspěchem, ale když už jsme v tom čtvrtfinále byli, chtěli jsme samozřejmě zabojovat i o tu medaili. Chvíli jsem i věřil, že by to mohlo vyjít. V úvodním zápase vedl Pavel nad Soderlundem, švédskou jedničkou 2:0 na sety a 5:2. Soupeř si vzal time out, trochu změnil taktiku, uklidnil se, lépe blokoval a přijímal na střed. Pavel zkazil tři spiny a měl trochu problém i ve výměnách. Po pomalejším krátkém soupeřově bloku se nepřitáhl ke stolu, dostal se do nepohody a bohužel v pátém setu podal nejhorší výkon za celou soutěž družstev. Nezvládl již roli jedničky. Bylo to přirozené, družstvo na něm bylo postavené, každý zápas hrál pod tlakem, že nesmí prohrát, jinak s největší pravděpodobností prohraje celé družstvo. Musím říci, že tento tlak, až na zmiňovaný pátý set se Sonderlundem, zvládl perfektně. On se především podílel na úspěchu, který jsme tady uhráli. V druhém zápase ve čtvrtfinále prohrál Lukáš Jandora s dvojkou Švédů Tranem. Lukáš s ním před rokem zvítězil, ale tentokrát Tran ukázal, že je vyspělejším hráčem, především po psychické stránce a zkušenější. Škoda, že se nepodařilo zvrátit utkání aspoň ve čtyřhře, bohužel ta byla tentokrát velmi špatná.
V utkání o 5.-8. místo nás čekali opět Poláci, chtěli jsme je znovu porazit. Ve skupině proti nim hrál Ondra Bajger, nyní jsem postavil Lukáše Jandoru. Přestože s Wasylkowskim sehrál vyrovnaný zápas, tak mne zklamal. Nebyl vůbec schopen dodržet taktiku, dělal zbytečné chyby. Bylo to hodně nervózní a ubrečený. Pavel Širůček s přehledem opět porazil Florase, jedničku Poláků. Do utkání nechtěl vůbec nastoupit, byl hodně zklamaný z porážky ve čtvrtfinále. Jsem rád, že jsem ho přesvědčil a nabudil tak, aby hrál soustředěně. Snažil se hrát hodně hlavou. Řekl bych, že předvedl profesorský výkon. Ve čtyřhře se projevil ještě výkon Lukáše Jandory ze dvouhry. Za stavu 1:0 měli kluci tři setboly, v tom okamžiku se Lukáš Jandora trošku zalekl, udělal dvě zbytečné chyby, které do té doby nedělal a zde se čtyřhra zlomila. Třetí bod uhrál Floras s Lukášem Jandorou.
O osmé místo jsme hráli s Angličany. Předchozí utkání Anglie hrála bez Evanse, pátého hráče evropského žebříčku, ale proti nám nastoupili s tím nejlepším, co měli. Já jsem dal šanci mladým. Ve vítězství jsem věřil, bylo třeba bodovat přes jejich dvojku a vyhrát čtyřhru. Michal Beneš na úvod sehrál výborný zápas s Evansem. Sice prohrál 0:3, ale všechny sety v koncovce, byla to jeho premiéra na mistrovství a podal velmi dobrý výkon. Ondra Bajger prohrál s Pitchfordem, což by neměl. V zápase udělal hodně lehkých chyb, nebyl dostatečně agresivní ve výměnách. Do čtyřhry už Angličané Evanse nepostavili, naši mladíci ji vyhráli a dostalo se tak i na zápas Bajger – Evans. Ondra konečně našel sám sebe, Evanse hodně překvapil svojí hrou. Měl dokonce dva mečboly za stavu 2:0 na sety vedl 10:8. Trošku se lekl a místo tlaku pouze nastavil pálku. Je to škoda, myslím, že Michal Beneš by Pitchforda zvládl a mohli jsme Angličany porazit i s Evansem. Ale Ondra s Evansem prohrál, což je škoda, mohl si udělat i pěkný osobní výsledek.
Celkově hodnotím 8. místo jako úspěch. Před mistrovstvím, jsem předpokládal, že máme družstvo s výkonností do dvanáctého místa. Vzhledem k losu, ve čtvrtfinále Švédsko, jsme možná měli i na medaili. Objektivně ale musím říci, že zde byla družstva, která si tu medaili zasloužila více.
Pavel Širůček družstvo dovedl do čtvrtfinále s bilancí 6:2, klíčové byly čtyřhry, když jsme je vyhráli, dokázali jsme vyhrát celé utkání. Lukáš Jandora odehrál turnaj s bilancí 1.6, Ondřej Bajger 0:3 a Michal Beneš 0:1.“

Marta Novotná, vedoucí mládežnického reprezentačního týmu a vedoucí výpravy:
„V přípravě jsme se snažili, abychom vystupovali jako jeden tým, což si myslím se povedlo. Družstva byla dobře připravená, přesvědčila se o tom, že šance jsou. Některé se nevyužily, ale ukázalo se, že jsme nastoupily správnou cestu. Máme ještě ale co vylepšovat.
Chtěla bych všem hráčům i trenérům poděkovat. Cílem bylo získat jednu medaili a v každé kategorii jedno čtvrtfinálové umístění. Cíl se podařilo překročit.
Získali jsme stříbro ve družstvech juniorů. To je ohromný výsledek, družstvo porazilo silné soupeře už ve skupině a postupně šli až do finále.
Překvapením byl postup družstva kadetů z těžké skupiny ze druhého místa a jejich umístění ve čtvrtfinále. Toto družstvo má také budoucnost, tři hráči z týmu byli poprvé na ME a zůstávají ještě v dané kategorii.
Juniorky měly kousek od postupu do čtvrtfinále, když vedly 2:0 se silným družstvem Srbska. Nevyšlo to, ale myslím, že holky během turnaje ukázaly lepšící se tendenci, hlavně v koncentraci a celkovém projevu, touze po vítězství a bojovnosti o každý míček. V příštím roce by to umístění mohlo být lepší, družstvo celé zůstává v juniorské kategorii.
Šestnácté místo a sestup kadetek jsou jediným zklamáním mistrovství. Je to odraz současného dívčího stolního tenisu u nás. V týmu nyní nemáme typy progresivní topspinové hry. Máme spíše hráčky, které staví na kontrech a bloku, hodně hrají pasivně. Je to k zamyšlení do budoucna. Měli bychom se více orientovat na typy, které mají více agresivity ve hře, mají odvahu začínat a nebát se i a za cenu toho, že budou zpočátku prohrávat. Tak se to dnes na úrovni Evropy v kadetkách hraje, ty nejlepší hrají moderní topspinovu hru s topspinovým přechodem. V měřítku s těmi nejlepšími to pro nás vychází špatně. Je to takové varování. Budujeme ale družstvo s perspektivou dvou, tří let a je třeba nyní vidět cestu, kterou se ubírat. Věřím, že hráčky, které máme ve výhledu jsou schopny tyto cíle naplnit.
V jednotlivcích se nám podařil krásný úspěch, poloviční medaile ve čtyřhře kadetek Karin Adámkové se Sofií Polcanovou z Moldávie. Blízko jsme tomu byli i v mixu, Tomáš Tregler se Slovenkou Janou Medříkovou propásli vedení 2:0 ve čtvrtfinále a prohráli v koncovce pátého setu, což je škoda. Ještě jedna medaile navíc mohla být.
Cenný je postup několika našich jednotlivců do šestnáctky, často přes velmi silné hráče. Například Crha postoupil přes pátého nasazeného Burgise, solidní výkon podal Tomáš Tregler. Vždy pak ale chyběl ještě kousíček v zápasech, kde se i čekalo, že bychom mohli ještě vyhrát. Trocha té odvahy, vydržet v plném nasazení a hlavně koncentraci, aby se zápasy dotáhly do vítězného konce.
Naše srovnání s Evropou, jak ukázaly soutěže družstev i jednotlivců nevyznělo špatně po herní stránce. Výsledkově to ještě celkově nebyl žádný průlom, ale určité tendence směrem k lepšímu ve srovnání s loňským mistrovstvím Evropy.Věřím, že v dalších letech na tuto cestu navážeme a budeme se radovat z více medailí. Nyní se určitě můžeme radovat i za ty dvě. To, co jsme si předsevzali, že zaskočíme za neúspěchy a nenaplněné cíle u mužů na ME a dali jsme si za cíl tentokrát v mládeži nějakou tu medaili přivézt, se nám nakonec podařilo.“

Umístění české reprezentace na 50. MEJ v Bratislavě

Družstva

Dvouhra

Čtyřhra

Smíšená čtyřhra

Související novinky