Okénko do Trenérsko-metodické komise ČAST

Většina odborných komisí ČAST prošla po červnové volební konferenci změnami co do složení i náplni jejich činnosti. Trenérsko-metodická komise, v jejímž čele již pět let stojí Marta Novotná, není výjimkou. Zkušená funkcionářka a bývalá vynikající trenérka zastává od 1. září další významnou pozici, je ústředním metodikem svazu. To je hned několik důvodů, abychom nahlédli pod pokličku činnosti Trenérsko-metodické komise ČAST.

Změnilo se po červnové konferenci složení vaší komise. Představte nám krátce její členy a hlavní body činnosti?

„Komise se personálně moc nezměnila, došlo k jediné změně, Karla Chybu nahradil Jindřich Bíla. Dost podstatnou změnou je ale nová koncepce, která by měla přinést zefektivnění práce komise, případně rozšíření její působnosti do dalších oblastí. Jednotliví členové budou pověřování zabezpečováním konkrétních úkolů, které budou samostatně realizovat. Schůzovní činnost komise by se pak zredukovala na jedno zasedání ročně. Další změnou je ustavení odborného poradního sboru, sestaveného z trenérů působících u reprezentace nebo v systému vrcholového stolního tenisu, kteří by měli obsahově přiblížit činnost komise směrem k praxi. Mým konkrétním úkolem bude kromě řízení TMK a zajištění kontaktu s Výkonným výborem ČAST, taky organizační a obsahové zabezpečení A licence.

Můžete prozradit co mají vaši kolegové v Trenérsko-metodické komisi ČAST konkrétně na starosti?

„Moji kolegové budou zajišťovat následující oblasti: Jan  Poledne – seznamy a evidence trenérů, elektronické trenérské průkazy; Hana Šopová – obsahové a organizační zabezpečení školení B licence; Jiří Pischel – obsahové a organizační zabezpečení doškolování trenérů; Martin Protiva – obsahové a technické zabezpečení metodického webu; Pavel Steffek – metodická podpora trenérů talentované mládeže, projekt HBO, obsahové zabezpečení metodického webu; Martin Lučan – kontrola plnění podmínek SŘ u ligových družstev; Jindřich –problematika TMK KSST, kontakt s předsedy TMK krajů, podpora při zajišťování školení C a D licencí.“

Významnou pomůckou pro kluby a oddíly stolního tenisu prakticky na všech úrovních je speciální metodický web. Co trenérům mládeže a nejen jim nabízí?

„Při zahájení činnosti metodického webu se nám podařilo poskytnout trenérům dost rozsáhlé informace o metodice úderové a pohybové techniky a taky videa z přípravy a ze zápasů naší reprezentace na ME a MEJ. Faktem je, že pro velkou vytíženost mých kolegů se nám v poslední době nedaří obsah doplňovat tak často, ale poslední materiály Pavla Steffka ze zahraničních kempů našich talentů, jistě stojí za zhlédnutí.“

Co vzdělávání trenérů. Jakou formou tuto činnost Trenérsko-metodická komise ČAST zajišťuje?

„Když jsem nastoupila do funkce předsedkyně TMK, měli jsme velké problémy s nezájmem trenérů o školení a doškolování, nebyli jsme schopni naplňovat kvóty, pro zahájení jednotlivých běhů školení. Viděla jsem dvě možnosti, jak tento stav změnit. Za prvé důsledně kontrolovat plnění podmínek daných soutěžním řádem týkající se kvalifikovaných trenérů u ligových družstev a v případě jejich neplnění uplatňování případných sankcí. Druhou a tou podstatnou změnou bylo zpracování nových učebních osnov pro jednotlivé stupně školení, které na sebe obsahově navazují a zohledňují nejnovější poznatky ve vývoji našeho sportu. Výsledky v této oblasti jsou velmi příznivé, v letošním roce absolvovalo B licenci 17 trenérů a nový běh dálkového studia trenérů A licence při FTVS v Praze zahájilo 12 posluchačů. Co mne obzvlášť těší je, že mezi posluchači se objevují naši bývalí, nebo i současní reprezentanti jako Renáta Štrbíková, Tonda Gavlas, Fanda Plaček, Josef Braun, Marek Klásek nebo Marek Čihák.“

Moderní trendy ve stolním tenisu. Jak přenášíte novinky ze světového a evropského stolního tenisu k nám mezi české kluby a oddíly?

„Doškolování trenérů se snažíme vždy spojit s nějakou vrcholnou akcí buď M-ČR nebo World Tour, kde je součástí semináře i sledování zápasů hráčů české, nebo světové špičky. V úvodní přednášce vždy na nové trendy upozorňujeme a pak společně diskutujeme o tom, co viděli trenéři přímo v praxi. Na školeních trenérů A a B licencí využíváme jako lektory reprezentační trenéry, kteří přenáší nejnovější poznatky z vrcholných mezinárodních akcí.“

Co dalšího je v náplni práce Trenérsko-metodické komise ČAST?

„V novém funkčním období se chceme více zaměřit na spolupráci s trenérsko-metodickými komisemi v krajích, s cílem ovlivnit metodiku již na základním článku našeho systému. V menších klubech, kde působí spousta nadšených trenérů, kteří naše talenty objevují, nemají vždycky možnost získat potřebné informace například o správném provedení úderové techniky a tomu bychom chtěli touto aktivitou pomoct.“

Přibližte nám nejvýznamnější akce, které společně s Komisí vrcholového sportu nebo s Komisí mládeže ČAST pořádáte?

„Kromě spolupráce na projektu Hledáme budoucí olympioniky se budeme společně s Komisí vrcholového sportu a Komisí mládeže nově podílet na pořádání pracovních setkání, tzv. workshopů pro trenéry talentované mládeže, kde budeme přímo v hale řešit problémy týkající se tréninku, nácviku optimální techniky, herního systému hráčů apod.“

Zastavme se u úspěšného projektu „Hledáme budoucí olympioniky.“ Kdy myslíte, že přinese první ovoce, co se týká zlepšení výsledků našich nejmladších reprezentantů na mezinárodní scéně?

„Projekt má za sebou čtyři roky fungování a myslím si, že ovoce už nese. Vždyť naše nejúspěšnější kadetka Zdena Blašková, prošla kempy tohoto projektu hned v jeho začátcích, stejně jako další kadetští reprezentanti Jan Valenta nebo Matěj Siwiec. Myslím, že všichni hráči i jejich trenéři, kteří se projektu zúčastnili, museli ocenit velké úsilí a sounáležitost celého realizačního týmu spolu s účastníky projektu pracovat na zlepšení výkonnosti našich talentů. Pokud by se nám toto klíma podařilo udržet i při dalším jejich rozvoji, nemusíme mít o budoucnost obavy.“

Co si slibujete od ustanovení osmičlenného Odborného poradního sboru, který by měl úzce spolupracovat s vaší komisí?

„Poradní sbor odborníků by nám měl pomáhat v přenosu metodiky z učeben do vlastní praxe a taky přispět k předávání nejnovějších poznatků hlavně z mezinárodního stolního tenisu dalším trenérům.“

Dá se nějak jednoduše porovnat, jak jsme na tom z hlediska metodického zabezpečení a vzdělávání trenérských kádrů ve srovnání s okolními zeměmi?

„Při dnešních technických možnostech mají trenéři přístup ke spoustě informací z internetu, záleží jen na jejich zájmu a iniciativě. My se jim snažíme v rámci jednotlivých stupňů školení a doškolování zajistit fundované lektory, kteří mají zkušenosti z vlastní trenérské práce. Myslím si, že kvalita přednášek se v posledním období zvýšila a může být pro každého, kdo se školení zúčastní přínosem.

Mám dost přesné informace, jak funguje vzdělávání trenérských kádrů v Bavorsku, kde jsem řadu let pracovala jako svazová trenérka a ještě v současnosti působím jako lektorka při školení trenérů. Pokud bych měla oba systémy srovnávat, tak Němci mají pro všechny stupně školení stanovený větší počet hodin a tím se zvyšují i finanční nároky pro účastníky kurzů. Na druhou stranu umožňují, že jednotlivá témata jsou detailněji rozebírána a to jak v teoretické, tak i v praktické oblasti. Získaná licence má platnost 4 roky tzn., že trenéři se musí zúčastnit doškolení o 1 rok dřív než u nás.“

Byla jste jmenována do obnovené funkce ústředního metodika ČAST. Čím se budete hlavně zabývat?

„Mojí hlavní prioritou bude snaha o zlepšení komunikace mezi trenéry svoláváním pracovních setkání trenérů, které by měly vést k výměně názorů na otázky tréninkového procesu a soutěží ve vrcholovém ST a reprezentaci. Diskuze by se pak měla uzavřít společným stanoviskem, které by mělo být pro všechny trenéry závazné. Tyto výstupy by pak měly sloužit jako základ pro vytvoření „Jednotného tréninkového systému ve stolním tenisu“ v České republice.

Další důležitou oblastí bude snaha o zvýšení společenské prestiže trenérského povolání. Budu usilovat o to, aby všichni zainteresovaní pochopili nezastupitelnou roli trenéra při formování osobnosti našich hráčů a to nejenom zvládnutím herních činností, ale vedoucí k jejich celkovému osobnostnímu rozvoji. Ve spolupráci s Výkonným výborem bych navrhla tabulky pro ocenění trenérů z hlediska kvalifikace, doby praxe a dosažených výsledků. Pro nejlepší trenéry by měly být vytvořeny i sociální jistoty, které by měly být zakotveny v trenérských smlouvách. Současně bych chtěla působit na trenéry, aby dodržovali „Etický kodex trenéra stolního tenisu“, který Výkonný výbor v letošním roce schválil, ale s jeho uplatňováním v praxi mají někteří ještě problémy.

Dále bych chtěla iniciovat členství a zastupovat ČAST v Unii profesionálních trenérů, která je ustavená při ČOV a přenášet poznatky z ostatních sportovních odvětví do podmínek stolního tenisu. Současně i poskytnout našim trenérům další možnosti vzdělávání. Budu také nabízet trenérům reprezentace a vrcholového stolního tenisu spolupráci při sestavování tréninkových plánů, při vyhodnocení funkční připravenosti hráčů, při testování kondiční připravenosti a metodickou podporu na vrcholných akcích.“

Co je podle vás potřeba nejrychleji změnit, aby se český stolní tenis zase vrátil na ztracené pozice?

„Podle mého názoru máme talentované hráče, máme taky erudované trenéry, máme i dostatek finančních prostředků, které jsou určeny pro vrcholový sport a reprezentaci a přesto výsledky nenaplňují naše očekávání. Domnívám se, že cesta ke zlepšení vede přes změnu v myšlení hráčů, rodičů i trenérů v tom, že úspěchy v kadetských i juniorských soutěžích jsou jen určitou etapou v celkovém vývoji hráče, který by se měl připravovat dlouhodobě na úspěchy v kategorii dospělých. Navíc aby si uvědomili i to, že úspěchy v domácích soutěžích jsou pro mezinárodní úroveň naprosto nesrovnatelné. Je důležité, aby se hráči už na počátku své kariéry naučili profesionálnímu přístupu a byli komplexně připraveni pro další vývoj. Proto je důležité, aby i trenéři měli vytvořeny podmínky pro profesionální přístup v práci s hráči, u těch nejlepších pak i podmínky pro individuální přístup. S tím pak souvisí i efektivita ve využívání finančních prostředků. To je ale trochu běh na dlouhou trať. Co by se mělo podařit rychleji změnit je vzájemná komunikace a respekt mezi trenéry, kteří s našimi talentovanými hráči pracují. V dnešním systému vrcholového sportu je nereálné, aby jeden hráč měl jen jednoho trenéra. Většinou se na jeho přípravě a formování podílí tři trenéři na jednotlivých stupních-v reprezentaci, v SCM nebo RCM a v klubu. Pokud tito tři trenéři nejsou schopni vzájemně komunikovat a sjednotit se v názorech na herní systém, techniku, kondiční připravenost hráčů, a každý se snaží u hráče prosadit svůj názor, pak se tréninkový efekt značně snižuje. Vede k nejistotě u hráčů samotných a k nedosahování očekávaných výsledků. Takové přístupy se musíme snažit změnit ve prospěch našich talentů. Svými zkušenostmi a angažovaným přístupem bych ráda sehrála pozitivní roli v tomto složitém procesu.“