Povídání s Olesjou Stachovou nejen o stolním tenisu
Stále více českých extraligových klubů láká do svých řad hráče a hráčky ze zahraničí. V české extralize žen jsou posledními přírůstky Japonka Šiho Onová, Rumunka Andrea Dodeanová a mladá Běloruska Alina Nikitčenková. Jednou ze “služebně“ nejstarších zahraničních hráček v českých ligových soutěžích je Ukrajinka Olesja Stachová, která přišla do České republiky před čtrnácti roky. Vše začalo na juniorském ME 2000 v Bratislavě, kde si talentované stolní tenistky všimli funkcionáři Břeclavi.
“Břeclav, to byla pro mě první velká výzva. Byly to nádherné roky a hlavně první velká zkušenost s profesionálním stolním tenisem,“ vzpomíná na začátky svého břeclavského působení Olesja Stachová.
Jak dlouho jste v Břeclavi vlastně hrála?
„Odehrála jsem tam deset sezón, za ten čas se mi spoluhráčky dost často střídaly. Prošla jsem s břeclavským celkem z první ligy až do extraligy. Získala jsem s Břeclaví jeden mistrovství titul i několik trofejí v České poháru. Moc ráda na toto období vzpomínám.“
V dresu Břeclavi vyhrála Olesja Stachová českou extraligu i Český pohár
Přišla jste do Břeclavi v hodně mladém věku. Měla jste nějaký pingpongový vzor?
“V mládí jsem žádné velké vzory neměla. V Břeclavi jsem se v klubu potkala s Renatou Štrbíkovou. A Blecha mě hodně ovlivnila. Je to úžasný, otevřený člověk. Líbilo se mi, jak se stolním tenisem baví, jak si všechno užívá…“
Po “desetiletce“ v břeclavském klubu přišel přesun do Čech. Jak k tomu došlo?
“Je to jednoduché. Mám přítele, který je z Jičína. A když jsem před čtyřmi lety dostala nabídku jít hrát za SK Dobré, neváhala jsem. Líbilo se mi, že Dobré leží mnohem blíže Jičína než Břeclav, a tak jsem zamířila do Čech. I v Dobré jsem s postoupila z první ligy do extraligy. A bylo to pro mě hodně zajímavé a příjemné angažmá.“
Před začátkem loňské sezóny jste přestoupila do Hradce Králové. Co vás k tomu vedlo?
“Chci se herně neustále zlepšovat a dělat stolní tenis na profesionální úrovni. V SVS Hradec Králové jsem našla výborné podmínky. Hraju tady druhým rokem a zároveň trénuju mládež v Sokolu Hradec Králové, kde je velmi početná mládežnická základna. V podstatě se tak stolnímu tenisu věnuju profesionálně. Jsem v tomto směru spokojená.“
V současné době hraje Olesja Stachová za SVS Hradec Králové
Když se ještě krátce vrátíme k vašim začátkům v České republice. Jak jste se vyrovnala s novým jazykem, češtinou…
“Měla jsem štěstí, že jsem do České republiky přišla v hodně mladém věku. Přece jen mi bylo jen čtrnáct let a to se člověk nový jazyk učí velice rychle. Byla jsem hozená do vody. Musela jsem se učit sama, sledovala jsem televizi, četla knihy, hodně jsem komunikovala s lidmi. Myslím si, že mi to šlo docela dobře.“
Jaké další aktivity ve stolním tenisu ještě stíháte?
„Dělám letní soustředění dětí u pana Cinibulka. Tam jsem se také seznámila s Luckou Francovou a vznikla naše spolupráce při trénování tzv. mentolek (stolní tenisté s mentálním postižením – pozn. autora). Věnuji se tréninku Filipa a Janičky, ale nejen jich. Musím to všechno časově skloubit s tréninkem mládeže v Sokolu, zatím se mi to daří.“
Olesja Stachová v roli trenérky. Na snímku dává rady Filipu Zahálkovi
Teď jedno smutnější téma. Jak vnímáte aktuální události, které probíhají na Ukrajině?
“Absolutně nechápu, jak se může v civilizované zemi něco podobného stát. Je to pro mě hodně nepříjemné. Řekla bych, že jde v první řadě o byznys a ne o lidi. Doufám jen, že se to podaří v dohledné době nějak důstojně vyřešit.“
Neuvažovala jste o českém občanství?
„Už jsem o tom přemýšlela, ale je to složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. A zrovna teď, kdy je na Ukrajině válka, na to není vhodná doba. Momentálně mám povolení k trvalému pobytu na území České republiky a to mi zatím vyhovuje. A dál uvidíme. Každopádně žiju v České republice už čtrnáct let. V žádné jiné zemi jsem nebyla tak dlouho. Beru Česko jako svou druhou zemi.“
