Polská reprezentantka přijela v březnu ze zrušeného turnaje v Glivicích od pondělí už trénuje v Havířově
Stejně jako většina sportovců byli bezmála dva měsíce bez herního tréninku. Kvůli nařízení vlády strávili celou dobu ve svých domovech s možností pracovat pouze na své kondici. Polská reprezentantka Natalia Partyková a Chilan Felipe Olivares si však dobrovolně vybrali své domovy na severu Moravy, do svých zemí se nevrátili.
V polovině března byl předčasně kvůli začátku koronavirové pandemii ukončen turnaj ITTF Challenge Polish Open v Glivicích a čtyřnásobná paralympijská vítězka ve dvouhře Natalia Partyková se musela rozhodnout, zda zůstane ve své rodné zemi, nebo naopak odjede do České republiky, kde už čtyři sezony žije a je oporou mistrovského Hodonína. „Chvíli jsem nad tím přemýšlela, ale nevěděla jsem, co bude. Kdyby se například zavřely hranice a ještě nějak pokračovala liga, neměla bych se jak do Česka dostat. Proto jsem se nakonec rozhodla odjet tady a vůbec toho nelituji,“ vysvětluje.
Zpočátku se jí přestávka hodila, stejně plánovala právě po turnaji v Glivicích krátký odpočinek. Jenže stejně jako všichni ostatní hráči a hráčky se musela smířit s tím, že sezona byla předčasně ukončena. „Pak to bylo horší, přišel útlum. Nebylo jednoduché smířit se s tím, že člověk nic nedělá. Nakonec to ale bylo docela fajn, našla jsem si dostatek zábavy a užila jsem si to. Byla to určitě nejdelší přestávka v mé kariéře, jednou jsem kvůli zranění nehrála tři týdny, ale tyhle dva měsíce, to bylo opravdu něco.“
V pondělí 11. května se hlásila na tréninku v havířovské hale, kde se setkala například s českou reprezentantkou Karin Adámkovou a hráči i hráčkami Havířova. První hodiny za stolem byly docela veselé. „Moc jsme se všichni těšili a užívali jsme si to. Není naštěstí potřeba zažít hned makat naplno. Start sezony je ještě hodně daleko. Bylo to zvláštní, trochu jsme si odvykli, ale ping pong jsme nikdo nezapomněli. Až budu vědět přesně, kdy začnou turnaje a ligová soutěž, určitě se stihnu připravit. Samozřejmě mě také mrzelo, že byly přeloženy olympijské a paralympijské hry, na druhé straně, na obě tyto akce už jsem se kvalifikovala, takže jsem v klidu. Bude to prostě až příští rok,“ dodává Partyková.
Stejně tak strávil nezvykle dlouhou přestávku v Česku i chilský reprezentant Felipe Olivares. Účastník loňského mistrovství světa v Budapešti a hráč TTC Ostrava 2016 rovněž chvíli přemýšlel o tom, zda nemá odcestovat za rodinou do Latinské Ameriky, ale nakonec zůstal na Moravě. „Bylo to moje rozhodnutí a musím říct, že bylo správné. Na začátku před dvěma měsíci byla situace v Česku a v Chile přibližně stejná. Postupem času se to ale dost změnilo, zatímco tady se vše začalo obracet k lepšímu, v Chile se naopak situace kolem koronaviru rychle zhoršovala. Tohle samozřejmě nebyl ten hlavní důvod, nemohl jsem tušit, jak to celé bude, ale já chtěl zkrátka zůstat tady. Kdybych byl doma, ještě bych nemohl trénovat a volně se pohybovat, tam je vše stále zavřené.“
Volno si také v dobrém slova smyslu užíval. Trávil spoustu času s přítelkyní, věnoval se i jiným zájmům, než je stolní tenis. „Navíc jsem prakticky denně skypoval s mými přáteli a rodinou v Chile, takže jsem byl v kontaktu. Viděl jsem, že tamní situace se nelepší, prezident a vláda udělali spoustu špatných rozhodnutí. V tomto směru jsem si také říkal, jak je dobře, že jsem zůstal v Česku. Teď už můžeme trénovat v hale a musím se přiznat, že po prvním tréninku jsem se cítil hodně unavený. Dali jsme si pořádně do těla. To se ale brzy zase zlepší,“ říká s úsměvem.
