V pátek odlétá na olympiádu do Japonska trojice českých reprezentantů
Už jen několik málo dnů zbývá do startu letních olympijských her, které s ročním zpožděním hostí japonské Tokio. Na svátek všech sportovců se tvrdě připravovalo 117 českých sportovců a mezi nimi také Pavel Širuček, Lubomír Jančařík a Hana Matelová, kteří se kvalifikovali na turnaj ve stolním tenisu. Do dějiště her odlétají, společně s dvojicí trenérů Josefem Plachým a Petrem Nedomou, v pátek 16. července.
Olympiáda začíná 23. července a poslední sady medailí se budou rozdávat 7. srpna. O den později bude na programu už jen slavnostní zakončení her. Stolní tenisté a tenistky budou hrát v pěti soutěžích. Poprvé v historii se kromě dvouher a soutěží družstev bude hrát také smíšená čtyřhra. Čeští zástupci se však kvalifikovali pouze do singlů. Ty začínají hned druhý den soutěží, tedy 24. července. Vítězku dvouhry žen budeme znát 29. července a vítěze mužské dvouhry pak 30. července.
Jako první si z českého tria zajistil účast pod pěti kruhy Lubomír Jančařík. Na světové kvalifikaci v katarském Dauhá vybojoval jednu z letenek a může tak napravit svoje vystoupení z minulé olympiády, kdy prohrál hned v prvním kole s Uzbekem Zochidem Kenjajevem 2:4. „Cítím se úplně jinak než před pěti lety. Byl jsem před Riem ze všeho vykulený, byla to moje první zkušenost s touto akcí. Nervozita byla obrovská a výsledek špatný. Teď jsem zkušenější a věřím, že i hra bude lepší. Tento pocit ostatně měla řada sportovců v jiných odvětvích, první olympiáda je prostě hodně o hlavě,“ řekl v průběhu závěrečné přípravy.
Tu absolvovali všichni tři v havířovském Národním tréninkovém centru a byli s ní velmi spokojeni. V posledních týdnech střídali trénink s odpočinkem, protože závěr sezony byl nejen ve znamení klubových povinností, ale také se ve Varšavě konalo mistrovství Evropy. Na něm Lubomír Jančařík bojoval o medaili v singlu, kdy nakonec těsně prohrál čtvrtfinálový duel s Němcem Ovtcharovem. „Vrcholy sezony šly v rychlém sledu za sebou, ale myslím, že příprava na olympiádu probíhala v pohodě. Ve Varšavě jsem potvrdil, že jsem v dobré formě a moc bych si přál, aby mi tahle forma vydržela až do Tokia. Já se na turnaj moc těším, byť samozřejmě vím, že konkurence bude výrazně větší než na evropském šampionátu. Já ale vím, že je všechno možné. Hodně bude záležet na losu, pak si teprve budu moci nastavit nějaké cíle. Už teď ale vím, že bych chtěl na olympijském turnaji zvednout ruce nad hlavu a radovat se z vítězství. Nejlépe ne pouze z jednoho, jít zkrátka tak daleko, jak to půjde,“ naznačil své ambice.
Olympijský turnaj se bude hrát za přísných hygienických opatření a bez podpory fanoušků. Tohle mrzí pochopitelně všechny sportovce, stolní tenisty pak dvojnásob. Japonci tento sport milují a turnaj ve vyprodané hale by měl neopakovatelnou atmosféru. „Už jsme si na to za poslední rok zvykli, takže se s tím určitě vypořádáme. Ale nechci, aby to takhle zůstalo. Už se moc těším, až to bude všechno zase zpátky. Že se to do olympiády nestihlo, to se nedá nic dělat.“
Na rozdíl od Lubomíra Jančaříka ochutná česká mužská jednička Pavel Širuček atmosféru olympijských her poprvé v kariéře. Místo na turnaji si zajistil úplně jako poslední hráč v evropské kvalifikaci v Portugalsku a dlouho nemohl ani uvěřit, že se mu to povedlo. „Všechno mi to naplno došlo až před pár dny, kdy jsme šli fasovat olympijskou kolekci oblečení a začali jsme řešit všechny ty procedury před odletem. Do té doby jsem se věnoval přípravě, byly ještě nějaké akce, ale teď už mi to docvaklo a naplno si uvědomuji, jak je to skvělá věc. Myslím tím olympijskou účast,“ řekl jedenapadesátý hráč světového žebříčku.
Během týdne po úspěšné kvalifikaci udělal větší počet rozhovorů s novináři než za několik posledních let. Pak emoce trochu odpadly a mohla začít příprava. „Po té kvalifikaci mi volala spousta lidí, nejen novináři, ale taky známí, kteří mi gratulovali. To jsem si uvědomil, že jsem asi opravdu něco dokázal. Pak ale sezona dál pokračovala. Bylo to hodně náročné, ale já jsem si vždycky po velké akci na pár dnů odpočinul. Stačily tři čtyři dny, kdy jsem vypustil ping pong z hlavy. To bylo po kvalifikaci, po finále polské ligy i po mistrovství Evropy. Proto si myslím, že jsem v dobré fyzické i psychické kondici a na olympiádu jsem se připravil, jak nejlépe to šlo. Teď jen zbývá ustát ten tlak a nervozitu a zahrát co nejlépe.“
Počítá s tím, že všechno bude úplně jinak, než si to před odletem dokáže představit. Na druhou stranu doufá, že nováčkovská daň nebude tak vysoká a neodjede z Tokia bez jediné výhry. „Říkal mi můj klubový spoluhráč Panos Gionis, který už jede na pátou olympiádu, jak je to psychicky náročné. Před svojí první vůbec nemohl spát, byl obrovsky nervózní a psychicky vyřízený. A on je přitom obrovský kliďas. Uvidím, co to udělá se mnou. Nemám ani tak obavy, jako spíše veliký respekt. Tohle totiž není klasický turnaj, je to něco výjimečného,“ přiznal Širuček.
Podobně jako jeho parťák z národního týmu si před turnajem nedává jasné a konkrétní cíle. Hodně napoví los, ale jedno přání nakonec přece jen vyslovil. „Do Japonska se moc těším, mám tuhle zemi rád. Byl jsem tam už asi třikrát a vždycky jsem si to tam užíval. Uvidíme, alespoň nějací fanoušci budou moci přijít do haly. Škoda, že tam nebudou moci být fandové ze zahraničí. Konkrétní cíl pro samotný turnaj si nedávám. Budu se snažit každé kolo hrát co nejlépe. Mám možná jedno přání, porazit tam hráče, který má medailové ambice a může pomýšlet na velký úspěch. Já mezi favority rozhodně patřit nebudu, ale kdybych mohl změřit síly třeba s Japoncem Harimotem, to by byla výzva. On pod tlakem, já naopak ne, to by byl zážitek,“ dodal Pavel Širuček.
Je velmi pravděpodobné, že jediná česká hráčka na turnaji Hana Matelová se díky postavení na olympijském žebříčku vyhne úvodnímu kolu a zasáhne do bojů až v kole druhém. Také ona by ráda vylepšila svoji bilanci z olympiády v Riu, kdy prohrála na úvod turnaje s Kanaďankou Zhang Mo těsně 3:4. Letos si místo v Tokiu zajistila právě díky umístění na žebříčku. Neúspěch na světové i evropské kvalifikaci brala s nadhledem. „Byla jsem ohledně nominace na olympiádu úplně v pohodě. Rozhodně jsem doma neseděla a netrpělivě čekala na olympijský červnový žebříček. Věděla jsem, že mi to nemůže uniknout, takže žádný stres nebyl. Na olympiádu jsem se mentálně začala připravovat už dávno před evropskou kvalifikací,“ pověděla směrem ke kvalifikaci na hry do Tokia.
Současně s tím ovšem dodala, že před pěti lety na olympiádu do Ria bylo času na přípravu přece jen o něco víc. „Nebylo tam například mistrovství Evropy, které bylo letos a vzalo nám část energie pro přípravu přímo na olympiádu. Před pěti lety to bylo zkrátka klidnější. To ale neznamená, že nejsme dobře připraveni. Já osobně jsem si dala po evropském šampionátu krátkou pauzu a pak jsem začala naplno tvrdě trénovat. Dvoutýdenní intenzivní blok v Havířově a pak ještě budeme mít téměř týden přímo v Tokiu. To bude stačit,“ přemýšlí nad posledními dny před začátkem turnaje.
Je ráda, že se do havířovského centra podařilo zajistit typ stolu, na kterém se olympijský turnaj bude hrát. „Je to super, že ho máme k dispozici. Ony samozřejmě hlavní stoly v Tokiu budou vypadat jinak, ale bude to stejný typ, který má trochu odlišnou barvu, pro některé typy hráčů i odlišné vlastnosti. Mně se na něm hraje dobře a je to bezesporu výhoda, že na něm můžeme trénovat.“
Na olympijský turnaj se pochopitelně také moc těší. Stále věří, že budou moci do haly přijít alespoň nějací fanoušci z Japonska a vytvořit atmosféru. „Byla bych ráda, kdybychom měli alespoň nějakou atmosféru v hale, když už nebudeme moci navštívit jiná sportoviště. To hlavní ale pochopitelně je, abych měla trochu štěstí při losování a na turnaji nějaký ten zápas vyhrála. A taky abych předvedla dobrý výkon. Když budu hrát dobře a soupeřka bude lepší, tak i po prohraném zápase může mít člověk dobrý pocit,“ uzavírá ambice českých reprezentantů Hana Matelová.
