"Už se těším, jak si volno po sezóně užiju,“ říká Renáta Štrbíková
Pět českých klubů, pět titulů. Tak vypadá unikátní bilance Renáty Štrbíkové v mistrovství České republiky družstev žen. Šestatřicetiletá česká reprezentantka se může skutečně pyšnit pěti mistrovskými tituly, přičemž každý vyhrála s jiným klubem… „To jsem hrála v tolika českých klubech,“ smála se po závěrečném utkání finálové série extraligy žen s Břeclaví Renáta Štrbíková, která ten nejčerstvější získala v dresu Hodonína. „Asi ano. Každopádně ten dnešní je výjimečný v tom, že tady v Hodoníně je skvělé zázemí a moc fajn atmosféra v celém klubu. Všichni stolní tenis hrají, milují ho a podle toho to taky vypadá. Člověk cítí, že to nehraje pro sebe,“ připomíná aktiva “hodonínského titulu“ česká reprezentantka.
Renáta Štrbíková se poprvé v české extralize radovala z titulu před osmnácti lety v dresu mateřského Havířova. Po Havířovu přišla na řadu Horní Suchá, pak Frýdlant nad Ostravicí, Břeclav a teď mistrovský Hodonín. „Od té doby uplynula dlouhá doba. Ani jsem si to neuvědomovala, jak to utíká… Ale v podstatě platí, že kde jsem hrála, byl titul… Hezké ne?,“ pokračuje populární “Bleška.“
Triumfem v extralize pro hodonínské stolní tenistky ale sezóna nekončí. „Ještě hrajeme finále Superligy, kterou bychom chtěly také vyhrát. Bude to těžké, protože Szekszard má dvě výborné Číňanky. Měly jsme tento silný maďarský celek ve skupině a paradoxně jsme dvakrát vyhrály. Z toho vycházíme jako favoritky finálového dvojzápasu, ale určitě to tak není. Jedno je jisté, o vítězství v Superlize se popereme. Bylo by to pěkné zakončení sezóny, taková třešnička na dortu…,“ přeje si Štrbíková, kterou v jinak vydařené sezóně přece jen jedna věc zklamala. „Mrzí mě vyřazení v Poháru ETTU s Postásem Budapešť. Chybělo opravdu málo, jeden míček a mohly jsme postoupit do semifinále. A to by byl velice pěkný mezinárodní úspěch. V Hodoníně ale lidi trochu paradoxně chodí více na extraligu, nejvíce pochopitelně na Břeclav. Zápasy mají na české poměry fantastickou kulisu. Každopádně vůbec nelituji, že jsem do Hodonína přestoupila. Byl to moc dobrý krok.“
Letošní rok je olympijský. Renáta Štrbíková ale na letenku do Ria nedosáhla. „Nebyl to nějaký můj vehementní cíl. Nakonec a to jsem netušila, to nevyšlo o takový kousek. Údajně bych se tam žebříčkově nakonec i dostala, ale tím, že za každou zemí hrají pouze dvě stolní tenistky a já jsem třetí Českou v pořadí, mám smůlu. A tak si na olympiádě zahrají hráčky, které jsou v žebříčku za mnou, třeba Eva Ódorová a jiné… Ale upřímně řečeno, nějak extra mi to nevadí. Já už jsem na olympiádě startovala, a že to tentokrát nevyšlo, svět se nezboří…“
Po superligovém finále přijde konečně na řadu dovolená… „Po Superlize si dám minimálně měsíc pauzu. Už se těším, jak si volno po sezóně užiju. Pojedu za mamkou do Anglie, možná znovu do New Yorku. Mám toho v plánu opravdu hodně. Navíc se chci dát i zdravotně do pořádku, rameno, zápěstí a podobně. Jsem přece jen už ve věku, kdy potřebuji více času, abych doléčila všechny neduhy a pořádně dobila baterky na novou sezónu,“ dodává Renáta Štrbíková.