V Havířově se na stáži sešlo dvanáct talentů, kteří trénují pod vedením Radka Košťála a Martina Merkera
Podobně jako všechny klubové soutěže a turnaje napříč celým světem, zastavil se kvůli pandemii na začátku března také projekt Hledáme budoucí olympioniky. Zrušeny byly plánované tři kempy, jedno tradiční setkání před Velkou cenou Prahy a první akcí v kalendáři projektu pro mladé hráče a hráčky bude až v srpnu kemp v Bystřici nad Perštejnem.
Zaplnit dlouhou mezeru v době, kdy už je možné trénovat, se rozhodli v Havířově. Pod vedením trenérů Radka Košťála a Martina Merkera tam na tzv. stáži od pondělí trénuje tucet talentů, kteří jsou zařazeni do projektu HBO. „Bohužel, kempy, které byly zrušeny, už nejde nahradit. Termínově bychom je neměli kam zařadit. Proto jsme se s Komisí mládeže ČAST a členy projektu dohodli, že se pokusíme rozhýbat celou akci stážemi HBO, jako je tato v Havířově. Není to úplně ten klasický kemp, jak ho účastníci projektu znají, ale je to hodně podobné. Konkrétně v Havířově je pět hráčů z Ústí nad Labem, další tři jsou místní a vše je doplněno o další mladé členy havířovského klubu, kteří nejsou ani vybráni do projektu HBO. Vše jsme zorganizovali velmi rychle, protože jsme chtěli dětem nabídnout možnost intenzivního tréninku. Zhruba za měsíc by měla být další podobná stáž,“ vysvětluje Radek Košťál.
Během čtyřdenního programu je dostatek prostoru pro běžná cvičení pohybové dovednosti, trénink rychlosti a obratnosti, ale nejvíce času pochopitelně účastníci tráví za stoly. „Snažíme se, aby byl program podobný jako na kempech. Tam jsou ale děti všechny ubytované na jednom místě, takže jednotlivé aktivity, včetně večerních besed, společenských her nebo videorozborů absolvují společně. Tady jedou Havířovští po odpoledním tréninku normálně domů. V tom je asi hlavní rozdíl. Cílem této stáže je zintenzivnění tréninku pro děti, které jsou zařazeny do projektu, ale nemají třeba takové tréninkové možnosti, jako jsou v Havířově. Proto jsme konkrétně my přijeli až z Ústí nad Labem,“ doplňuje Martin Merker.
Oba trenéři se shodli na tom, že děti se na společné tréninky těšily a mají pro ně veliký význam. Déle než dva měsíce bez školy, tréninku a dalších běžných povinností, se na nich začínaly podepisovat. „Snad každý rodič, který doma prožil se svými dětmi období karantény, mi dá za pravdu, že udržet pozornost a hlavně pevný řád, nebylo úplně jednoduché,“ říká Radek Košťál. „Je to vidět i na tréninku. Řada z dětí už sportuje několik let a ví přesně, co má dělat. Ale za dva měsíce jako kdyby na spoustu návyků zapomněly. Ale tohle platí i u dospělých, takže se v tomto případě není čemu divit. Bude chvíli trvat, než se zase dostanou do správného tempa, ale do začátku sezony a do prvních bodovacích turnajů bude zase všechno v pořádku.“
