Borussia Düsseldorf připravuje tým s nevídanou budoucností. Porýnští angažují pět hráčů, kteří jsou tak dobří, že by mohli být jedničkou týmu. Skutečnou jedničkou bude Timo Boll.
Již v první polovině prosince se roznesla novinka o nové posile Borussie Düsseldorf. Je jím pětadvacetiletý nejlepší Evropan, Timo Boll. Boll podepsal na tři roky. „Hlava, nitro a srdce rozhodly o mém přestupu. Těším se na svůj nový úkol v Düsseldorfu, kde mi moderní spolkové centrum a k tomu silný tým snad pomůžou k přípravě na velké mezinárodní turnaje a především na olympijské hry v Pekingu v roce 2008“, říká Boll. „Děkuji moc svému dosavadnímu trenérovi Helmutu Hamplovi a TTV Gönnern, klubu, kde jsem hrál dvanáct let“. „Německý svaz je rád, že Timo zůstává v Německu“, pochvaluje si sportovní ředitel a bývalý šéftrenér DTTB Dirk Schimmelpfennig.
Düsseldorf musel sáhnout hluboko do kapsy a nabídka dala v každém případě další rozměr stolnímu tenisu. Zájem o Bolla měli obrovský. Partneři slíbili další finance, pokud Boll přijde. K rozhodnutí vedly Bolla kromě skvělých finančních podmínek také skutečnosti, že jeho hlavní sponzor ARAG AG působí v Porýní a již mnoho let spolupracuje s Borussií, stejně tak firma Butterfly, hraje zde jeho deblový partner Christian Sűβ a národní družstvo se připravuje především v tréninkovém centru „sportovního města“ Düsseldorf.
Pro Borussii to neznamená jen zisk hvězdy evropského stolního tenisu pro další tři sezóny, ale také pokračování v dlouholeté tradici se špičkovými německými hráči. Vždyť zde působil vicemistr světa Eberhard Schöler, reprezentanti Ralf Wosik a Hajo Nolten, mistři světa ve čtyřhře Roβkopf, Fetzner a v současnosti již zmiňovaný reprezentant Sűβ. Snem Andrease Preuβe, manažera klubu, je hrát Champions League v „chrámu“ před sedmi tisíci diváky. Že to není utopie ukazuje Charleroi. Nyní se tam ale musí ještě probojovat. Většinu utkání bundesligy budou porýnští hrát bez Bolla.
„Na papíře jsme neporazitelní“, míní Sűβ. „Možná můžeme vytvořit úspěšné duo podobně jako kdysi Rossi a Speedy. Ale v příští sezóně musíme vyhrát titul.“ Preuβ by neměl vůbec nic proti éře porýnské dominance: “V ideálním případě vyhrajeme každý rok s Timem titul, tedy tři tituly, a Timo bude olympijským vítězem 2008.“
Nyní již není tajností, že po Timo Bollovi přichází do Düsseldorfu také nejlepší německá naděje. Osmnáctiletý Dimitrij Ovtcharov dává sbohem TSV Schwalbe Tündern a minimálně do roku 2009 bude hráčem historicky nejúspěšnějšího německého klubu Borussie Düsseldorf. „Je fantastické mít možnost hrát za Düsseldorf, v jednom manšaftu s Bollem, Sűβem, Mizutanim a Korbelem“, říká Ovtcharov pro německý časopis Tischtennis. „Vedle těchto hráčů se mohu v tréninku a také v zápasech Bundesligy a mezinárodních startech dále zlepšovat“.
Již se objevují první spekulace, bude muset Ovtcharov, který nyní má aktivní bilanci na horním kříži, hrát v Düsseldorfu dole? Bude Petr Korbel, druhý nejlepší hráč Bundesligy podle světového žebříčku, mužem číslo pět? Zůstane zázračné japonské dítě Jun Mizutani další rok na spodním kříži? Fakt je, že světový žebříček je pro Borussii nepodstatný, neboť všech pět hráčů působí v současné době v Bundeslize a podle pravidel rozhoduje v prvé řadě bilance v soutěži. V současné době je bilance Christiana Sűβe 16:7, Dimitrije Ovtcharova 14:12, Petra Korbela 13:11 na prvním kříži a na druhém nyní hraje Jun Mizutani s bilancí 11:2. Samozřejmě není zajímavá jen pozice dvojky za Timo Bollem, ale také trojky, neboť právě Boll by měl hrát jen minimum zápasů.
Co na to zbytek ligy? “Bundesliga je mrtvá“, říká Frank Müller z Würzburgu, hlavní sponzor, manažer a šestý hráč soupisky v jedné osobě. Přesto může mít Würzburg pro příští sezónu i silné družstvo. Tím spíše, jestli se poprvé probojují do Champions League. „To by byl pro mne ten pravý vrchol“, pokračuje Müller. Personálně by vše mělo zůstat při starém. Tan Ruiwu a Leung Chu Yan patří k prvním šesti hráčů horního kříže a především spolu hrají výborně čtyřhru (bilance 14:1). „Dole počítám s Keinathem a Šetininem, pouze Slovák Šereda, moje nejhorší koupě, bude volným hráčem“, pokračuje Müller.
V Ochsenhausenu končí smlouva Crisanovi a Gerellovi, Mazunov nechce dále hrát. Vyjednávají s Chuang Chih-Yuan a rádi by hráče světové špičky z Tchajwanu. Grenzau chce pokračovat i v příští sezóně se stejným družstvem – Blaszcyk, Cheung Yuk, Fejer-Konnerth a Pavelka, jenž může být silnou konkurencí pro Düsseldorf. Potřebují ještě silnější pětku, neboť jejich trenér Chen Zhibin už jen těžko boduje proti silným soupeřům.
Tomáš Pavelka k nákupům Düsseldorfu: “K tomu člověku chybějí slova. Když hráči jako Ovtcharov nebo Mizutani by měli být na pátém místě týmu v čele s Timo Bollem a nemuseli by se ani dostat na řadu, pak si říkám, že je to asi tým, který by měl příští sezónu skoro vše vyhrát. Neříkám, že jsou neporazitelní, ale už se musí sejít pár náhod, aby prohráli“.
Ani Frickenhausen, který je v současné době na druhé příčce tabulky za Grenzau, nechystá žádné změny, rád by prodloužil smlouvu s Patrickem Baumem a ve Fuldě by rádi udrželi Waldnera.
Jak bylo již řečeno, z Gönnernu odchází Timo Boll, zbytek kádru (Roβkopf, Grujic, Mengel a Gavlas) zůstává. Cílem manažera pro nedostatek financí nebylo získat špičkovou jedničku do družstva, naopak mladého hráče na spodek, který se bude chtít zlepšovat. Dohodli se na ročním kontraktu s devatenáctiletým Ruwenem Filusem, bronzovým z ME juniorů 2006 a mistrem Evropy kadetů 2003. Rádi by, stejně jako kdysi Bollovi, vytvořili i Filusovi ty nejlepší podmínky. Filus spolu s Ovtcharovem a Mengelem patří k největším mladým nadějím Německa. Myslel někdy Helmut Hampl na odchod Timo Bolla? „Stále jsem doufal, že najdeme sponzora, ale později bylo jasné, že Tima z finančních důvodů udržet nemůžeme. Za dvacet nebo třicet tisíc euro se Timo nebude ani zvedat.“
Doprovázíte Tima od jeho osmi let, znáte jeho život. Je to pro vás asi kruté: „Proč myslíte? Když máte děti, musíte počítat, že jednou odejdou z domu.“ Nemusí to být úplný rozchod, Boll může část svého tréninku dále v Hesensku pod Hamplem absolvovat. To se ovšem nelíbí v Düsseldorfu a jestli to vůbec bude možné, o tom nakonec rozhodnou finance. „Gönnern se nebude nadále podílet na financování Bollova tréninku a v plánech essenského svazu Timo není. Také je otázka do jaké míry se bude nový klub a německý svaz angažovat, Timo se musí rozhodnout, kde bude jeho tréninkové místo, nyní spadá do olympijského centra Frankfurt. Sám nevidím žádné problémy s další spoluprací mezi Gönnernem a Timem, uvidíme. Nyní vycházím z toho, že je od 1. července düsseldorfský.“
Co na změny v bundeslize říká Petr Nedoma?
“Borussia silně nakoupila a s Bollem budou chtít jistě uspět nejen v bundeslize. Dnes již velkou posilou je bezesporu finalista německého mistrovství Dimitrij Ovtcharov. Na druhou stranu nelze zapomenout na Petra Korbela, bez něho by nebyla Borussia tam, kde momentálně v tabulce je. Korys sice nemá takovou bilanci, jako v letech předešlých, ale jeho přítomnost a přínos družstvu je neoddiskutovatelný. Nesmíme zapomenout, že Petr Korbel je 20.na světě a podle toho se také nasazuje v Champions League. Podle mého názoru bude Petr düsseldorfskou dvojkou za Bollem. Koukněme třeba na Süβe, vynikající první polovina bundesligy, ale teď se potácí v krizi. Na německém mistrovství dokonce prohrál v prvním kole z druholigovým hráčem bez vyhraného setu!! Dima, jak se Ovtcharovovi přezdívá musí nejprve nasát atmosféru velkoklubu a jistě své šance dostane. Korbel je mezinárodně o mnoho zkušenější, než jeho mladší kluboví kolegové. Timo Boll bude hrát určitě jen omezený počet zápasů v bundeslize, a tak si Borussia nemůže dovolit schovat Koryse dolů.
Do bundesligy se neženou žádná zvučná jména předních evropských i světových hráčů. Tohle je fakt a trend posledních let. Kluby si mezi sebou hráče mění po určitých letech, jména zůstávají však stejná. Bundesliga mužů trvá poměrně dlouho, hraje se od srpna až skoro do června, včetně play off. V jiných západoevropských zemích se ligová soutěž nehraje tak dlouho a nemá takový počet utkání, přitom odměny pro hráče jsou na stejné úrovni jako v Německu a často i mnohem lepší.
V posledních letech se neobjevil žádný trhák pro diváky. Nepřišel žádný mistr světa, nebo olympijský vítěz. Pro Číňany již bundesliga není zajímavá. Mají svou superligu, kde naopak lákají špičkové Evropany za tučné honoráře na pár zápasů. Liga se hraje velmi krátce a je přizpůsobena největším turnajům, mistrovství světa apod.
Kromě mladých Japonců a špičkových juniorů z Evropy se nikdo buď do bundesligy nedostane nebo, v případě těch lepších mužů, ani nežene.
Německé tradiční kluby mají stále větší problémy s financováním hráčů, klub jich potřebuje na sezónu minimálně čtyři, ale pokud se někdo zraní, dochází k trapným situacím, že musí nastoupit hráč, který nemá zdaleka potřebnou výkonnost. V nejhorším případě, když se hráč zraní vážněji a vypadne na několik měsíců, může klub celou sezónu pohřbít. Tohle si nemohou tyto profesionální kluby dovolit a tak se snaží situaci řešit různě. Všechno se řídí podle finančních možností klubů. Mladí hráči jsou levní a přicházejí do bundesligy především díky špičkovým tréninkovým podmínkám. Ty kluby, které nehrají o špičku tabulky je uvítají a umožní jim výbornou celoroční přípravu. V Německu je normální, že se snaží hledat pro ty nadějné vysokou soutěž a pak je hodí třeba dozadu na spodní kříž. Oni se pak postupně prokousávají nahoru. Hrají již třeba debla proti hodně dobrým atd. Připravují je na vyšší úroveň.“
To jen dokazují přestupy mladých, Ovtcharova, Filuse a jistě i nadějného německého kadeta Christofa Schmidla do druhé bundesligy, do TTC Fortuna Passau.
„V každém případě bych řekl, že bundesliga je výborná motivace pro naše hráče, ale už není tak opěvovanou soutěží, jako tomu bylo v minulosti.“
Nedávno se snad vyplatil odchod do německého bundesligového klubu Antonínu Gavlasovi, před letošní sezónou odešlel do jednoho z nejlepších junior František Plaček. Snad i on dostane ty nejlepší tréninkové podmínky a bude jednou platným hráčem i naší seniorské reprezentace.
“Plaček má už jistě úroveň extraligy, v jeho případě ten odchod jenom schvaluji, má na to úroveň a již i věk. V Praze si navíc nerozuměl s trenérem.“
A co u děvčat?
“U holek je to složité. Potřebují ideální zázemí, nejsou tak otrkané jako kluci, kteří mohou fungovat více samostatněji. Děvčata potřebují větší péči, než kluci a toto jim v Německu nejsou schopni nabídnout a naše juniorky na to nemají ani výkonnost. V Německu si nikdo nevezme průměrnou juniorku do klubu, kde se trénuje dvakrát denně. Jednak takových moc není a navíc mají svých průměrných juniorek v Německu dost a není pro ně žádoucí, aby jim vytvářeli konkurenci. Ano, hotovou hráčku v juniorských letech a vysoké výkonnosti, to by jistě brali. Takové ale nejsou lehce k mání. Jedna z nich by mohla být Rumunka Samara.“
