Předsedou ČAST je od 2. dubna letošního roku a 100 dnů tzv. „hájení“ zdaleka ještě neuplynulo. Jenže v českém stolním tenise to není jako v politice a my jsme požádali Ing. Zbyňka Špačka už nyní o první bilancování v jeho funkci. Rozhovor jsme si domluvili docela případně, na právě probíhajícím mistrovství Evropy veteránů, kde startuje v kategorii M50 (nar. 8.2.1959). Seděli jsme vysoko pod střechou Tipsport arény a současně sledovali „hemžení“ stolních tenistů pokročilejšího věku z celé Evropy…
Předsedou ČAST je od 2. dubna letošního roku a 100 dnů tzv. „hájení“ zdaleka ještě neuplynulo. Jenže v českém stolním tenise to není jako v politice a my jsme požádali Ing. Zbyňka Špačka už nyní o první bilancování v jeho funkci. Rozhovor jsme si domluvili docela případně, na právě probíhajícím mistrovství Evropy veteránů, kde startuje v kategorii M50 (nar. 8.2.1959). Seděli jsme vysoko pod střechou Tipsport arény a současně sledovali „hemžení“ stolních tenistů pokročilejšího věku z celé Evropy…
Sice jsme na prahu léta a tedy i v období určeném klidu a odpočinku. Ale to již ve stolním tenise neplatí, protože přestávka mezi jednotlivými sezonami se zúžila na pár týdnů. Není to tak dávno, co skončilo mistrovství světa v Rotterdamu a už musíme myslet na podzimní evropský šampionát v Gdaňsku. Jaký je Váš pohled na českou dospělou reprezentaci?
„Jak víme, letošní mistrovství Evropy bude velice důležité, protože jen prvních dvanáct družstev se dostává přímo do první divize pro příští šampionát a pak bude probíhat náročná kvalifikace. Ten klíč je tvrdý, ale myslím si, že obě naše družstva by tento cíl mohla splnit. Reprezentace je stabilizovaná, mužská i ženská. Ta, pravda, není tak široká a páteř tvoří trojice Vacenovská, Štrbíková a Hadačová. Současně je to velmi silné družstvo, které mělo obrovskou smůlu na posledním mistrovství Evropy a má nadále velký potenciál. V mužském kádru je více hráčů, na kterých se dá stavět. Myslím si, že Petr Korbel bude ještě hrát, dále jsou to Dima Prokopcov, Pepa Šimončík, Tomáš Konečný, Pavel Širuček a další hráči se tlačí do špičky. Pro trenéra Demka to bude velmi těžké a problematické vybrat pětici pro Gdaňsk, ale na druhou stranu je to příjemné zjištění. Máme opět na medailové umístění. Podle mého názoru oba naše celky patří jednoznačně mezi osmičku nejlepších.“
Může už nyní nastat v mužském týmu přelom, kdy Petr Korbel, který oslavil v červnu 40 let, se bude s reprezentací loučit a přichází silná vlna mladíků Širuček, Obešlo, Tregler?
„Uvidíme, jak se situace vyvine. Pavla Širučka jsem viděl na světovém šampionátu v Rotterdamu. Po rozpačité kvalifikaci odehrál dva úžasné zápasy a domnívám se, že má i na světovou dvacítku, až více bude pingpongově fungovat jeho hlava. Tomáš Tregler je nevšední talent a bude důležité, zda dá do tréninku maximum a zlepší fyzičku. Michal Obešlo letos udělal zase krok vpřed a je schopen svou agresivní hrou porazit kohokoliv na světě.
Petr Korbel by chtěl pošesté startovat na olympiádě a je otázkou, zda se mu to podaří, protože olympijská kvalifikace bude náročná. Sám s ním chci hovořit, až bude vhodná doba, jaké má další plány. Pro český stolní tenis toho dokázal hodně, ale přece jen roky nelze zastavit.“
Co bude dělat reprezentace v nadcházejícím období?
„Mužskou má ´pod palcem´ Tomáš Demek a je vypracován plán soustředění. Ale v závěru se bude muset přizpůsobit tomu, jak se budou hrát úvodní kola německé, francouzské a italské ligy. To ještě nevíme, ale víme, že naše extraliga bude mít před Gdaňskem pauzu. U žen je to trochu komplikované, protože větší část reprezentace jede začátkem srpna na soustředění do Číny a na to navazuje Letní univerziáda, která se koná rovněž v Číně (pozn. aut.: 13. – 20.8. ve Shenzenu). Na ní budou startovat Vacenovská, Hadačová, Matelová a Smištíková, tedy trojice ze širšího základu. Je důležité, aby se do kvalitní přípravy zapojily také Štrbíková a Pěnkavová.“
Před pár dny byl ve Schwechatu rozlosován nový ročník nejprestižnější evropské klubové soutěže – Ligy mistrů. V osudí byly dva české kluby, tedy skutečnost do nedávna nemyslitelná. A k tomu ještě v Lize mistryň startují stolní tenistky Břeclavi. Předpokládám, že Vás tento fakt těší.
„Je to úžasné a loni se to mohlo ještě zdát jako sen. I když jsme v bodovém hodnocení na chvostu, tak si musíme uvědomit, že Francouzi a Němci mají v Lize mistrů po čtyřech klubech a pak jsem hned my. Letošní ročník je neuvěřitelně nabitý a týmy mají na soupiskách celou řadu vynikajících asijských hráčů. Měli bychom maximálně využít účasti El Niňa, Vršovic a Břeclavi k další propagaci stolního tenisu v médiích. Uděláme všechno pro to, aby zápasy vysílala Česká televize, protože se bude na co dívat. Vždyť když vezmeme jen skupinu, kde hraje El Niňo, tak diváci se mohou těšit na posledního finalistu ruský Orenburg se Samsonovem, Ovtcharovem a Smirnovem, vítěze Poháru ETTU francouzský Levallois a německé Grenzau, v jehož dresu se vrátí na stoly El Niňa jeho bývalý hráč Tomáš Pavelka. Lokomotiva Vršovice má relativně snadnější skupinu, Jekatěrinburg, Ochsenhausen a Pontoise Cergy, a s posilou Japoncem Macudairou určitě sehraje skvělé zápasy.“
Za sebou máte 75 dní ve funkci předsedy svazu. Ačkoliv jste zkušený funkcionář a vidíte detailně do českého stolního tenisu, překvapilo Vás něco za ty dva a půl měsíce?
„Přiznám se, že překvapilo! A to i přesto, že dlouho dělám funkcionáře a s některými záležitostmi jsem měl možnost se seznámit dopředu. Informace jsme měl už v minulosti a pravidelně se zúčastňoval výkonného výboru. Nicméně ta funkce mě překvapila v tom, že jsem narazil na stovky nevyřešených drobností, které se musí rychle dát do pořádku. Toto mě doslova ubíjí, protože pak nezbývá čas na skutečně koncepční práci.
Všechno se odvíjí od peněz, kterých, jak známo, v českém sportu a tedy ani ve stolním tenise, není dost. Sazka dle mého názoru jako finanční zdroj českého sportu skončila definitivně. Peníze na reprezentaci, olympijskou přípravu a talentovanou mládež máme, na běžný chod svazu už ne. Dostali jsme sice mimořádnou státní dotaci, tzv. „kalouskovné“, ale když se z toho platí činnost veškerých komisí, sekretariát, byť pouze s jedním pracovníkem na plný úvazek, něco se musí dát na propagaci, tak je složité s tímto objemem finančních prostředků vyjít. A k tomu se musíme vyrovnávat např. s tím, že na talentovanou mládež jsem dostali od státu peníze na rok 2011 teprve na konci června. Po několika urgencích. To je katastrofa! Takže půl roku žila SCM z drobného předfinancování a úspor a také díky tomu, že členové komisí si nefakturovali náklady.
Český stolní tenis nemá žádný svůj majetek. Nemáme žádnou halu, jen po klubech pár stolů a to je všechno. Peníze musíme získávat také pořádáním sportovních akcí. Příští rok budeme pořadatelem turnaje seriálu ITTF Pro Tour – Czech Open, který se uskuteční v Plzni 29. srpna až 2. září. V Hodoníně se odehraje opět Czech Cadet and Junior Open, jenž je pro příští rok zařazen do nejvyšší kategorie Premium. Současně tam uspořádáme mládežnický kemp pod patronací ETTU, z něhož bude mít svaz rovněž určitý zisk. Sledujeme i volné termíny příštích velkých evropských akcí a šanci na pořádání máme velice dobrou. Když jsem mluvil v Rotterdamu s předsedou ETTU panem Bosim (na snímku společně s ním v Rotterdamu), tak chválil organizaci ME 2010 v Ostravě. Také místopředsedkyně ITTF Judit Faragó, která má ve své gesci seriál ITTF Pro Tour, říká, že není problém, abychom byli v kalendáři turnajů zařazeni každoročně.
Na druhou stranu výkonný výbor je velmi pružný. Na poradách se scházíme každý týden, úkolů na řešení je spousta a jak se říká, stále nestíháme. Spolupráce členů exekutivy je výborná, nebudu mluvit o sobě, ale další tři členové výkonného výboru jsou velmi pracovití a jsem rád, že s nimi mohu společně posouvat věci k lepšímu.
Důležité je, abychom našli generálního sponzora pro reprezentaci nebo mládež. Mým velkým cílem je, aby se zvyšoval počet registrované mládeže. Po prázdninách bychom měli podat stolnětenisové veřejnosti zprávu o naplňování volebního programu a o stavu některých projektů.“
Které jsou podle Vašeho názoru uzlové body rozvoje českého stolního tenisu?
„Na prvním místě je to dostatek peněz, od toho se vše odvíjí. Druhou věcí je mediální podpora. Obecně, o některých sportech se píše málo a o stolním tenise vůbec. Přitom to pro nás není tak drahá záležitost a tady je velká díra, kterou můžeme zaplnit. Třetí věc je dlouhodobá a právě ji řešíme s komisí mládeže a trenérsko-metodickou. Odchytávání a podpora talentů mezi devíti až jedenácti roky, aby se nám neztratili z očí. Pořádat pro ně kempy, společná soustředění, mluvit s rodiči, s jejich trenéry. Podporovat trenéry ukázkami modelových tréninků a dostatkem správné metodiky. Chybí příručka pro začínající trenéry, videosekvence, popis technicko-taktického tréninku. Tyto věci by měly být dostupné pro všechny jak v tištěné podobě, tak na webových stránkách.“
Použiji Vaše slova: „…v konečném výsledku bychom v evropských žebříčcích mládeže měli mít ne náhodného Treglera, Širučka, Reitšpiese nebo Štefcovou. Tedy, neříkám, že je to náhoda, ale abychom měli v každé kategorii stabilně dva hráče…“ Z tohoto pohledu jaký je Váš názor na náš systém výchovy talentované mládeže?
„Mám možná radikální názor a rozezlím si řadu lidí. Za prvé SCM by mělo být daleko méně a v blízké budoucnosti snad jen jedno reprezentační centrum mládež v současných finančních podmínkách a maximálně další dvě SCM pod ním. Nemůžeme si dovolit státní dotaci (pozn. red.: ročně 4,2 mil. Kč) rozmělňovat. Sem koncentrovat nejlepší trenéry. Dalším stupněm nechť jsou krajská střediska a sportovní třídy, která dostanou určitou podporu. Nyní je to tak: abychom nikoho nenaštvali, tak peníze rozdělíme do několika středisek a každé z nich se snaží získat co nejvíce ze stále stejného koláče. To je sice určitá cesta, možná rozumná, ale nikdy tímto způsobem systematicky nedosáhneme na vrchol. Nevzpomínám si, kdy by se někdo mimo centrum dostal na reprezentační úroveň. Daleko tvrdší kritéria bych nastavil pro přijetí do střediska. Měla by skončit praxe: „Jsi šestý kadet v republice, máš nárok na SCM, pojď, my ti něco dáme.“ Ne, naopak, ten hráč musí být talentovaný, rodiče to musí podporovat, my ho podpoříme a pak může jít do toho centra. Musíme však na oplátku hráčům a rodičům nabídnout nejen špičkové tréninkové podmínky s tím nejlepším trenérským dohledem, ale také vhodné ubytování, včetně studijního zázemí s pedagogickým dozorem… Je potřeba tyto změny udělat a já je budu podporovat. Ano, vím, že to bude těžké. Některé kluby, trenéři a rodiče považují stolní tenis jako doplněk k nějakému studiu. Já tvrdím, že střední škola lze i při vrcholovém sportu vystudovat snadno a do juniorského věku poznáme, zda se dotyčný naučí stolní tenis tak, aby mohl pokračovat na profesionální úrovni nebo ne. Ano, musí se věnovat jen stolnímu tenisu a škole. Není to o diskotékách, hraní na play stations a počítačích a o dalších lákadlech života.“
Děkuji za rozhovor
Vladimír Slobodzian
