Česká mužská jednička prozradila, že v kuchyni je ještě lepší Tomáš Polanský
Po dvou dnech v portugalském Guimarãesi si už může český reprezentant Pavel Širuček dovolit ohodnotit kvalitu stravy v místním Hotelu Guimarães. Srovnat tuto důležitou součást každé velké sportovní akce, na níž závisí i konkrétní výkony sportovců, s podobnými akcemi. Do bojů o místo na olympijském turnaji vstoupí až v pátek, proč se tedy společně nevydat do kuchyně.
Jak vysoko hodnotíte stravu na evropské olympijské kvalifikaci v Portugalsku?
Je to podobné jako v dalších zemích jižní Evropy. Mně to chutná. Je tady na výběr ze všeho. Těstoviny, rýže, maso kuřecí, hovězí, vepřové a samozřejmě ryby. Pochopitelně spousta ovoce a příloh. Kdyby takové jídlo bylo na všech akcích, byl bych jenom rád.
Takto kvalitní strava není běžná na všech akcích typu mistrovství světa nebo Evropy?
Co si pamatuji, nejlepší jídlo bylo na mistrovství Evropy ve španělském Alicante. Tam bylo fantastické bydlení i strava. Na tom se shodli všichni, co znám. Hned o rok později se konalo mistrovství Evropy družstev v Nantes. Všichni očekávali, že se Francouzi vytáhnou, jenže ona to byla trochu tragédie. Minimální výběr jídla, nebylo co chválit. Většina účastníků tam na stravování nadávala. Ona to ale byla spíše výjimka, na velkých akcích bývá jídlo dobré.
Souhlasíte s názorem, že kvalitní strava pomáhá sportovci dobře se připravit na co nejlepší výkon?
Od malička jím prakticky vše. Nejsem příliš vybíravý člověk. Nejsem ani vegetarián nebo dokonce vegán, nejsem zatížený na nějakou konkrétní kuchyni. Mám samozřejmě rád i tradiční českou kuchyni, ovšem před výkonem musím nad jídlem přemýšlet. Najíst se tak, abych se cítil před zápasem v pohodě a dobře se naladil. Asi jako většina sportovců preferuji těstoviny nebo rýži, kuřecí maso, zkrátka něco, co ke sportovnímu výkonu patří. Tohle na velkých turnajích organizátoři vědí a vždy je to k dispozici.
Udržujete podobné stravovací návyky i v době, kdy nejste na turnaji? Nebo je váš jídelníček diametrálně odlišný?
V této době je dost složité hovořit o tom, jak se běžně stravuji. Restaurace jsou zavřené a člověk přemýšlí trochu jinak. Ale obecně vzato, v týdnu, kdy dvakrát denně trénuji, většinou chodím na obědové menu společně s kolegy z týmu. Nikomu se nechce v týdnu moc vařit. O volných víkendech je to ale úplně něco jiného. Velice rád si uvařím vlastní jídlo. Baví mě to čím dál víc a v poslední době vařím téměř každý víkend.
Máte svůj oblíbený recept a oblíbený pokrm?
Mám vynikající recept na svíčkovou. To je jídlo, které každý dobře zná a jedl ho častokrát i v restauracích. Musím se trochu pochlubit, ta moje je opravdu vynikající. Svíčkovou ale člověk nemůže jít pořád, to je jasné. Nejsem ten typ kuchaře, který by nějak hodně experimentoval. Sázím na recepty, podle kterých vařím. Asi bych se víc hodil na pečení, protože řeším každý gram konkrétních ingrediencí, aby to sedělo. Skvělých receptů od vynikajících kuchařů je naštěstí spousta. Vařil jsem třeba podle receptu Romana Pauluse nebo Honzy Punčocháře a hodně mě to baví. Najdu si recept, sepíšu si všechno na papír, nakoupím suroviny a je to pro mne vlastně obrovský relax. Chce to ale pochopitelně hodně volného času.
Je mezi vašimi spoluhráči ještě někdo podobně vášnivý kuchař?
Jestli mohu prozradit, tak Tomáš Polanský je ještě lepší v kuchyni. Troufám si říct, že kdyby nebyl tak vynikající stolní tenista, určitě by se uživil jako skvělý kuchař. Když jsem viděl jeho práci s nožem, jak je systémový, a hlavně jak jeho jídlo chutná, tak to klobouk dolů. On navíc i peče, takže si často posíláme recepty a různé tipy.
Určitě se také těšíte, až se znovu otevřou restaurace a vy si budete moci zajít někam na oblíbené jídlo. Máte jasno, kam to bude jako první?
Mám jedno oblíbené jídlo v oblíbené restauraci. Jenže je to na Moravě, takže nevím, kdy se z Polska do Ostravy dostanu. Ale až mi to vyjde, už se fakt neskutečně těším, až si dám skvělý smažený sýr s tatarkou a k tomu plzeňské pivo.
