Český rozhodčí má za sebou sezonu snů a na její vrchol se těší
Mezi českými rozhodčímu patří k absolutní špičce, jeho prestiž však stoupá i na mezinárodní úrovni. Čtyřicetiletý Roman Klecker letos rozhodoval na třech turnajích seriálu ITTF World Platinum, na mistrovství světa v Düsseldorfu, turnaji TOP 16 ve Francii a nyní ho v prosinci čeká premiéra na nejprestižnějším podniku světa ITTF World Tour Grand Finals v Astaně.
Je tohle z vašeho pohledu prestižnější, než mistrovství světa?
„Je to rozhodně minimálně na stejné úrovni, možná přece jen o něco výš. V Astaně bude šestnáct nejlepších hráčů a hráček podle žebříčku celého seriálu, hrát se bude o milion dolarů a součástí turnaje je i vyhlášení nejlepších hráčů a hráček světa. Na světovém šampionátu jsem byl už čtyřikrát, tohle je ojedinělá akce a jsem opravdu šťastný, že si mne organizátoři vybrali.“
Lepší tečku tak úspěšného roku jste si ani přát nemohl, je to tak?
„Upřímně řečeno, vůbec jsem nečekal, že si mne vyberou. Bude tam tuším jen osm rozhodčích a mezi nimi jeden z Česka. Je to svým způsobem ocenění nejen pro mne, ale pro všechny mé kolegy, protože prestiž českých sudích ve světě obecně roste. Byl jsem letos na China Open, rozhodoval jsem Austria Open a semifinále i finále na nedávném German Open. To je snad jasný doklad toho, že si nás organizátoři váží.“
Jak dlouho vám trvalo, než jste se od zisku první licence propracoval až na samotný vrchol?
„Pískám asi deset let. Musel jsem postupovat postupně od nejnižší kvalifikace a před třemi lety jsem teprve dostal modrý odznak. Baví mě to a snažím se být dost aktivní. Letos jsem navíc většinou sbíral od komisařů kladná hodnocení, takže jsem postupně dostával těžší a těžší zápasy. Nominace do Astany je opravdu v tomto směru veliká čest. Českým rozhodčím v posledních sezonách obecně hodně pomohlo, že nám svaz hradí část cestovních nákladů. Můžeme se tak hlásit na největší světové turnaje. Jsme dobří a tohle je výsledek naší práce.“
Je těžší rozhodovat zápasy takových hvězd jako Timo Boll, Fan Zhendong, Dimitrij Ovtcharov a dalších? Nebo se naopak více zapotíte u mládeže či hráčů nižší výkonnosti?
„To je různé, ovšem je pravda, že čím vyšší je úroveň hráče, tím lépe se s ním komunikuje. Ti nejlepší z nejlepších jsou profesionály ve všech směrech. Jenže pak je tady další faktor, a tím jsou fanoušci. Když rozhodujete v hale plné diváků, přichází na řadu stres a vlastně i nervozita. Ta je úplně stejná jako u sportovců. Ale třeba mně se pod velkým tlakem píská moc dobře. Motivuje mě to a jsem absolutně soustředěný na každý moment zápasu.“
Na nedávném German Open jste rozhodoval semifinále mužské dvouhry a pak také finálový duel. Který byl z vašeho pohledu zajímavější?
„Asi bych se přiklonil k semifinále, kdy Dimitrij Ovtcharov porazil poprvé v kariéře Číňana Fan Zendonga. Ten zápas měl absolutně všechno. Skvělou diváckou kulisu, fantastickou úroveň a bylo to drama až do konce sedmého setu. Finále mezi Ovtcharovem a Bollem bylo taky skvělé, ale oni spolu letos hráli ve finále asi počtvrté, takže už tam nebyl ten dramatický náboj. Ale já jsem si to užil.“
Myslíte si, že vaše letošní výsledky mohou být určitou vstupenkou na olympiádu do Tokia?
„Takhle nad tím vůbec nepřemýšlím. Tokio je ještě hodně daleko. Zúčastnit se olympiády, to je určitě můj sen, ale není kam spěchat. Podle pravidel může každý rozhodčí pískat jen na jedné olympiádě v kariéře. Budu se snažit, aby se mi to povedlo, ale jestli to bude v Tokiu nebo některé další, to teď není podstatné.“
Váš kolega Petr Bohumský se postupně vypracoval až do funkce hlavního rozhodčího na mistrovství světa. Máte podobné ambice?
„To byl taky obrovský úspěch pro českého rozhodčího, to je bez diskuze. Já ale podobným směrem nejdu. Více mě to baví u stolu a tam bych chtěl zůstat i v budoucnu. Na práci mezinárodního hlavního rozhodčího se specializuje kolegyně Klára Vaculovičová, která už má potřebnou licenci taky dostatek zkušeností. To ona by měla jít ve stopách Petra Bohumského a Zdeňka Jiráska, což jsou špičky ve svých funkcích.“
