Snažil jsem se hrát celý turnaj svoji hru, zdůrazňuje český olympionik
Na olympijských hrách v Tokiu budou letos v létě na turnaji ve stolním tenise reprezentovat Českou republiku dva muži. Více jich ostatně ve dvouhře z jedné země ani nastoupit nemůže. Lubomír Jančařík i Pavel Širuček si navíc místa na hrách vybojovali ve světové a evropské kvalifikaci, tedy na turnajích, které patří k nejtěžším vůbec.
Nejprve v březnu v katarském Dauhá šokoval celý stolnětenisový svět svým výkonem Lubomír Jančařík. O měsíc později v portugalském Guimarãesi si pro vůbec poslední místo v rámci všech kvalifikací došel po skvělém výkonu Pavel Širuček. Sice na turnaji dvakrát prohrál, ale tohle přesně k tomuto podniku patří. Psychicky mimořádně náročný turnaj, kde se o letenky bojuje v několika fázích, umožňuje nějaké klopýtnutí, ve finále pak ovšem vyžaduje špičkový výkon a pevné nervy.
Tohle vše český reprezentant v Portugalsku měl. „Musím říct, že když jsem viděl Luboše Jančaříka v Kataru, tu jeho vůli, tu touhu, úplně mi to změnilo pohled na olympijskou kvalifikaci. Sledoval jsem ho tam tři týdny a byla to pro mne obrovská inspirace. Já takovou vůli v tomhle nemám. Tím, že se tak dobře známe, podporujeme se, píšeme si, musím říct, že to byl on, kdo mi poradil, ať bojuji o každý balón a o každý bod, ať to nevzám,“ řekl po úspěšné kvalifikaci v Portugalsku.
Jeho výkonnost postupně gradovala a naplno se projevila v rozhodujícím duelu s Angličanem Paulem Drinkhallem, kdy úvodní dva sety vyhrál shodně 11:3. „Tohle bylo jako ze snu. Vycházelo mi úplně všechno a byl jsem sám překvapen, jak rychle jsem vyhrál ty dva sety,“ hovořil po zápase, když přebíral plaketu pro postupující hráče.
Nakonec ani tento zápas nebyl až tak snadný, postup však Širučkovi nikdo nevzal. „Snažil jsem se hrát celý turnaj svoji hru. Nemyslel jsem příliš na to, že jde o olympiádu nebo, že je to nějaký hodně důležitý turnaj pro mne. Jsem rád, že se mi to podařilo. Moc mi pomohl trenér Pepa Plachý, se kterým jsme řešili taktiku a on mě povzbuzoval v každém zápase. Když jsem si nevěděl rady, poslechl jsem ho a ono to fungovalo. A přesně si vybavuji pocit v zápase s Belgičanem Nuytinckem, kdy jsem si uvědomil, že mám na to, abych zůstal ve hře až do samotného konce a bojoval o místo na olympiádě. A že budeme muset přebukovat letenky, protože já v neděli zkrátka neodletím.“
Odletěl z Portugalska opravdu až v pondělí, a to rovnou do Polska. Čeká ho totiž finále polské Superligy. Na svoji první olympiádu se začne připravovat až po skončení klubové sezony. Pod vedením trenéra Josefa Plachého a převážně s Lubomírem Jančaříkem. „Velmi si vážím skvělých výkonů obou hráčů na kvalifikačních turnajích. Za mne je to hodnotnější než postup z olympijského žebříčku. Rozhoduje se tady a teď, máš formu, postoupíš, nemáš, odjíždíš bez letenky na olympiádu. V případě Pavla Širučka to bylo ještě složitější. Je na olympijském žebříčku přesně v místech, kde se nevědělo, zda se na hry kvalifikuje nebo bude třeba první náhradník. A s tím se taky musel vypořádat, bojovat o postup za stoly, a ne počítat místa na žebříčku,“ říká reprezentační kouč Josef Plachý.
On sám na olympijských hrách dvakrát jako hráč startoval. A samozřejmě hrál olympijské kvalifikace. „Na hry v Sydney jsem se kvalifikoval společně s Petrem Korbelem právě z evropské kvalifikace. Nyní jako trenér jsem si vzpomněl, jak je tento turnaj specifický. Jak blízko k sobě mají trenér a hráč. Neměl jsem teď na starosti celé družstvo, jako například na mistrovství světa. Byli jsme týden s Pavlem spolu jen my. Mohl jsem se maximálně soustředit na jeho program, na soupeře a současně mu vypomáhat například při tréninku. Je to ovšem pochopitelně velmi psychicky náročné, jako celý turnaj.“
Při ohlédnutí za úspěšnými dvěma kvalifikacemi Josef Plachý připomíná, že původně měl do bojů o olympiádu zasáhnout také Tomáš Polanský. Měl letět na evropskou kvalifikaci, která měla být před tou světovou. Jenže vše bylo nakonec jinak. Kvůli koronaviru se evropská kvalifikace posunula, na světové vybojoval Jančařík jedno místo a do Portugalska mohl jet jen Pavel Širuček. „K tomu všemu měl ještě Tomáš Polanský zdravotní problémy. Je to ale nejmladší člen kádru a jeho chvíle určitě ještě přijdou. Jsem rád, že máme tři tak kvalitní hráče. To je pro nejbližší období určitě velmi optimistické. A pro ostatní mladé hráče jsou dva muži, kvalifikovaní na olympijský turnaj v Tokiu, ideální motivací. Aby se snažili co nejdřív dotáhnout na tuto trojici.“
