„Jsem rád, že to Tomáš zvládl fyzicky a odjížděl spokojený,“ tvrdí trenér Josef Braun
Velmi kvalitní přípravu před letošním evropským šampionátem absolvoval nejlepší český junior Tomáš Polanský. V čínské Šanghaji se zúčastnil tréninkového kempu, ze kterého se vrátil unavený, ale spokojený. Podobně jako jeho trenér Josef Braun, který svého svěřence chválil.
Jaké byly podmínky ve sportovním centru v Šanghaji?
Pokud to mám shrnout jedním slovem, byly fantastické. Ve sportovním komplexu měli stolní tenisté samostatnou halu, ve které bylo třicet stolů a k tomu dostatek prostoru kolem nich. V Česku podobné prostory pochopitelně nemáme, hráči trénují většinou v malých hernách, což je pak pro mezinárodní soutěže velký problém. Velké specializované haly pro stolní tenis už se staví i v Evropě, ale v tomto směru je pochopitelně Čína stále ještě o pořádný kus dál.
Kolik hráčů a hráček se kempu zúčastnilo?
Celkem jich bylo asi padesát, polovina chlapců a polovina dívek. Ze dvou třetin byli ve věku Tomáše, takže konkurence byla vynikající. Garantem celého kempu byl mistr světa z Ósaky Wang Liqin, který se aktivně účastnil řady tréninků. Běžně se trénovalo pět až šest hodin denně a mne potěšilo, že Tomáš tuhle zátěž bez problémů zvládal.
Jaká byla jejich intenzita? Hodně se o tom v případě čínských hráčů a hráček hovoří.
Je to tak, to znají všichni trenéři. Kdykoliv to však vidím na vlastní oči, nechce se mi téměř věřit. Intenzita je obdivuhodná a navíc, oni nevymýšlí nic kreativního. Tahle příprava je vyloženě o drilu. Když vidíte dvanáctileté děti, jak nevypustí ani minutu z času určeného pro trénink, je to neuvěřitelné. Téměř si myslím, že u nás by tohle bylo nemožné. Je to o disciplíně sportovce a přísnému vedení ze strany trenérů. Neviděl jsem je vůbec křičet, ale stačilo, aby zvedli obočí a hráč okamžitě zabral opět naplno.
Co bylo hlavním cílem, kvůli kterému jste na kemp letěli?
Bylo to v první řadě právě o tom objemu. A pak jsme měli štěstí, že tam bylo asi devět leváků, na které Tomáš trochu hůř hraje. V Česku jich mnoho není, a proto není s kým trénovat. Tam to bylo jiné. Podobné je to s materiály, byla tam všehochuť, což mělo také svůj vliv.
Jak se dařilo Tomáši herně? Stačil držet krok se svými vrstevníky?
Myslím, že to bylo v pořádku. Samotná herní stránka nebyla to hlavní. Ale řeknu vám jeden příklad. Podařilo se mu porazit v jednom tréninkovém zápase čínského soupeře. Toho si ihned vzal do parády přímo Wang Liqin a něco mu domlouval. Pak oznámil, že si kluci dají odvetu. Tomáš opět vyhrál a toho kluka už jsme pak v dalších dnech na soustředění neviděli. Nahradil ho někdo jiný. Těžko z toho něco usuzovat, snad jen to, že Tomáš byl velmi spokojený.
Budete se snažit navázat na styl přípravy i v budoucnu?
Určitě ano. Zase jeden příklad za všechny. Na kempu hráči minimálně hodinu denně trénovali se zásobníkem. Obrovské množství času pak věnovali nácviku činnosti servis – příjem. To jsou činnosti, které se v českých podmínkách často nacvičují mnohem méně, než by hráči potřebovali. Ale podobných příkladů bychom našli určitě víc.
