Byla to největší výhra v mém životě, hovořil o čtvrtfinále v Tokiu Petr Svatoš
Na paralympijskýách hrách v Tokiu vybojovala dvojice Jiří Suchánek, Petr Svatoš bronzové medaile ve třídě TT3 v soutěži družstev. Co všechno v Japonsku čeští hráči zažili, jak byli spokojeni se svojí hrou a co prožívali po zisku medaile?
Na to všechno odpovídali v PingCastu Speciál #8 Michalovi Henželovi všichni tři čeští reprezentanti, kteří na paralympiádě startovali. Nejen tedy členové bronzového týmu, ale také Filip Nacházel.
Ten totiž výhrou nad Korejcem Kim Jung-Gilem účinkování českých vozíčkářů za stoly zahájil. Ze skupiny nakonec kvůli horšímu skóre nepostoupil, odvedl však maximum. A svoji první paralympiádu si užil i jinak. „Po vesnici jsem se brouzdal pořád, ale bylo to omezené tím, že tam bylo hrozné horko a obrovská vlhkost. Člověk byl hned zpocený a hledal někde budovu s klimatizací. My jsme si tam našli jedno takové zábavné centrum, kde jsme hráli třeba šipky nebo taky ping pong. U toho jsme dělali i kraviny. Já jsem tam třeba hrával s dobrovolníky, schválně druhou rukou. A jednou jsem hrál s nějakým basketbalistou, měli jsme to 1:1 na sety a on se mě ptal, co dělám za sport. Když jsem mu to řekl, působil jsem dost komicky,“ zavzpomínal na hry.
Bronzový medailista z dvouhry na paralympiádě v Riu Jiří Suchánek chtěl i v Tokiu zaútočit na stupně vítězů. Zůstal nakonec těsně pod nimi, ale se svými výkony byl spokojený, byť ve skupině jednou prohrál. „Francouz Lamirault je světová jednička a obhajoval dvě zlata z Ria. S ním je těžko něco hrát. Porazil jsem ho naposledy někdy v roce 2013. Něco jiného byl druhý zápas s Polákem Jakimczukem. Tam to bylo deset ku jedné, že ho musím porazit. Bylo potřeba zůstat trpělivý a počkat si na správnou chvíli, kdy ho poslat. Hrál jsem přesně to, co jsem chtěl a diktoval jsem to všechno já,“ vrátil se k bojům v základní skupině. Z druhého místa jako jediný český hráč postoupil do play off.
V prvním kole hrál se Slovákem Riapošem a porazil ho 3:2. Pak už nestačil v boji o medaili na Poláka Czupera. „Samozřejmě, že mě ta prohra mrzela, ale on je pro změnu světová dvojka a já jsem věděl, že s ním mám dlouhodobě zápornou bilanci. Bylo potřeba se připravit na týmovou soutěž, takže jsem nad tím už potom moc nepřemýšlel.“
V družstvech se společně s Petrem Svatošem probojovali do semifinále a z Tokia si přivezli bronzové medaile. Čtvrtfinálový duel s Ukrajinou rozhodl v závěrečné dvouhře Petr Svatoš. „Cítil jsem obrovskou úlevu, protože ten zápas byl opravdu těžký po psychické i fyzické stránce. Jsem rád, že jsem to zvládnul, byla to největší výhra v mém životě. Já jsem Ukrajince Ježyka ještě nikdy předtím neporazil.“
Celý PingCast Speciál #8 si můžete poslechnout na Youtube kanálu České asociace stolního tenisu ZDE nebo na podcastových aplikacích Anchor, Breaker, Castbox, Google Podcast, Pocketcast, Radio Public, Spotify, Apple podcast a Overcast.
Foto: Jan Malý/paralympics.cz a Luděk Šipla/Český PARA sport
