„Je štěstí najít takový klub jako Dzialdowo,“ říká Jiří Vráblík
Jiří Vráblík zahajuje čtvrtou sezonu v polské superlize v barvách KST Dekorglass Dzialdowo. Český stolní tenista, jehož poznávacím znamením je bekhendový servis a veselá povaha prozradí, co obnáší působení v jedné z nejkvalitnějších soutěží v Evropě a jaké to je hrát v týmu s reprezentanty Hong Kongu.
Polská superliga se za poslední dva roky výrazně zkvalitnila. Mezi letošní posily patří například Panagiotis Gionis, Gao Ning, Ho Kwan Kit, Masaki Yoshida, u vás v týmu hraje Wong Chun Ting, což jsou stolní tenisté z absolutní světové špičky. Co tyto hráče do Polska láká?
Ano, kvalita soutěže je opravdu vysoká. Kluby mají na soupiskách další hráče jako třeba Japonce Takakiwu, Korejce Jeong Youngsika, kteří sice nehrají všechny zápasy, ale mohou kdykoliv nastoupit a budou připraveni pro play off. Láká je samozřejmě kvalitní liga, která se zlepšuje ohromně rychlým tempem. Patří k tomu také finance. Dostanou dobře zaplaceno, haly jsou pěkné, zápasy vysílá televize, přímý přenos běží na internetu a mohou hrát jak polskou, tak asijskou ligu. To vše přiláká další a další hráče světové špičky. Zkrátka o hráče je v Polsku dobře postaráno a liga má vysokou úroveň.
V Dzialdowu jste již téměř legendou, fanoušci vás při zápasech mohutně povzbuzují a loni jste dokonce vyhrál ocenění „Nejlepší sportovec města Dzialdowa“. Musí to být skvělé hrát v takovém týmu, letos zde začíná již vaše čtvrtá sezona.
Klub Dzialdowo si nemohu vynachválit. Je štěstí najít klub, kde se tak skvěle starají o hráče, kde panuje rodinná atmosféra a funguje vzájemná spolupráce. Máme výborné vedení klubu a nejlepší fanoušky v lize. Na zápasy chodí ve velkém počtu, všichni nosí červená trička, mají buben a povzbuzují, co to jde. Dokonce jezdí i celý autobus na venkovní zápasy. Fanoušci mě mají rádi a já zase je. Doufám, že to ještě nějaký čas vydrží, Dzialdowo je nejlepší klub, v jakém jsem kdy hrál. Rád vzpomínám na všechny sezony, těžko říct, která byla nejúspěšnější. Přišel jsem do klubu, když zrovna postoupil do nejvyšší soutěže. Cílem tedy bylo zachránit se a nakonec jsme skončily kousek od play off. V dalším ročníku jsme skončili třetí a loni dokonce druzí. Takže všechny roky hodnotím jako úspěšné a díky tomu jsme si na sebe upletli bič.
V loňské sezoně dokráčelo Dzialdowo až do finále, kde nestačilo na tým ASTS Grudziadz. Máte letos znovu ty nejvyšší ambice?
Před sezonou jsme hlásili útok na první místo. Zlatá medaile je totiž jediná, která nám ve sbírce chybí. Jenže všechny kluby mohutně posílily, a tak bude mnoho týmů bojovat jak o udržení, tak o play off. Těžko říct, kde se bude pohybovat naše Dzialdowo.
Mezi vaše spoluhráče patří Patryk Chojnowski, který letos vybojoval stříbro na paralympiádě v Riu a dva špičkoví reprezentanti Hong Kongu. Zejména Tang Peng však v lize nepodával úplně přesvědčivé výkony. Jak vystupuje za stolem, ale třeba i mimo něj hráč patřící do elitní světové patnáctky?
Tang Peng minulý rok asi nehrál podle svých představ, zvlášť finále se mu nepovedlo a oba své zápasy prohrál. Při hře nedává tolik najevo emoce a i v soukromí je takový svůj. Zato u Wong Chun Tinga nepoznáte, že je sedmý hráč světového žebříčku. Často se směje, je v pohodě, hecujeme se na tréninku a v zápase se hodně povzbuzuje a žije s lavičkou. Škoda jen, že kvůli svému vytížení nemůže hrát častěji.
V polské superlize můžeme vidět několik odlišností oproti české nejvyšší soutěži. Hráči například nesbírají míček a k dispozici mají více balónků. Novinkou pro letošní rok je pak zkrácení počtu setů v posledních dvou zápasech, Když tedy nastupují proti sobě „jedničky“ a v závěrečné dvouhře „dvojky“, hrají pouze na dva vítězné sety. Co říkáte těmto pravidlům?
Před zápasem musíme vybrat dvanáct míčků, se kterými se bude hrát. V dnešní době to je docela oříšek, neboť jejich kvalita není nijak závratná. Při samotném zápase sedí v rohu kurtu mladí sběrači a nové míčky nám hází rozhodčí. Na nesbírání míčků jsem si již zvyknul a nevadí mi to. Naopak. Zavedení nového pravidla o dvou vítězných setech mi však přijde nešťastné. Když se proti sobě ve čtvrté dvouhře postaví dva hráči TOP20 a hrají jen dva sety, to je obrovská škoda pro diváky. Myslím, že to je naprosto zbytečné. Pravidlo se zavedlo kvůli zrychlení živého přenosu televize, ale mně se nelíbí. Také už jsem dva zápasy na dva vítězné sety prohrál.
Po čtyřech odehraných zápasech je váš tým šestý a vaše osobní bilance čítá tři výhry a čtyři prohry. Jak jste spokojen se startem nového ročníku superligy?
Se začátkem nejsem spokojený. Ani týmově, ani osobně. Jestli chceme do play off, musíme vyhrávat s týmy, na které jsme teď nestačili. Jsou sice také kvalitní, ale každé zaváhání se může vymstít. Bohužel Patryk Chojnowski přijel z paralympiády zraněný a ve všech zápasech nám jeho hra chyběla. Nastoupila sice nová posila Kenji Matsudaira, ale Japonec se na začátku také trápil. Já se před ligou cítil velmi dobře, ale nezahrál jsem podle svých představ. Zvlášť poslední zápas mi nevyšel, prohrál jsem obě dvouhry. Zatím se sebou nejsem spokojený. Ale je teprve začátek soutěže a máme čas se zlepšit. Snad mi pomůže také nedávné vítězství na turnaji TT Star a plánuji startovat také na Challengeru v Německu. Doufám, že Patryk bude po reprezentační přestávce fit a pomohou nám také Wong Chun Ting a Tang Peng.
Vaše jméno se dost často skloňovalo v souvislosti s hokejovou soutěží Fantasy, kterou jste dokonce vyhrál. Stále sledujete český hokej a fandíte našim reprezentantům?
Jistě, hokej stále sleduji a je to moje veliká záliba. Fantasy pořád hraji, stejně jako Michal Obešlo, Pavel Širuček a Pepa Šimončík. Máme společnou konverzaci na WhatsApp, kde rozebíráme sestavy a diskutujeme o zápasech. Nicméně ve Fantasy se mi letos také nedaří, stejně jako v pingpongu jsem nechytnul začátek. No, je třeba se zlepšit na obou frontách.
Stanislav Kučera
Foto: www.ks-dekorglass.pl
