K zajištění relevantního obsahu reklamních polí a analýzy návštěvnosti používáme soubory cookies. Další informace
JOOLA

Z historie českého stolního tenisu – 38. díl


Petr Korbel s Antonínem Gavlasem si dvakrát zahráli na ITTF Pro Tour Grand Finals

V letošním roce si připomínáme pětadevadesát let stolního tenisu v českých zemích a na Slovensku. Dnes už víme, že tento rok bude navždy zapsán jako jeden z těch, v němž byl obecně sportovní život poznamenán nečekanou krizí, tomto případě pandemií nového typu koronaviru. Zrušena byla řada turnajů, nedokončila se většina klubových soutěží nejen v Evropě a v létě se ani neuskuteční olympijské hry v Tokiu.

Autor publikace »Devadesátka stolního tenisu v Čechách, na Moravě a Slovensku« Vladimír Slobodzian poskytl serveru ping-pong.cz práva ke zveřejnění vybraných pasáží a archivních fotografií z této knihy, takže se až do května můžeme všichni společně procházet bohatou historií tohoto sportu u nás.

Redakčně upravil Jaroslav Odstrčilík

 

Korbel s Gavlasem na Grand Finals

Hned dvakrát si zahráli čtyřhru Petr Korbel s Antonínem Gavlasem na závěrečném turnaji sezony ITTF Pro Tour Grand Finals. Nejprve to bylo v roce 2009 v čínském Macau, o rok později pak v jihokorejském Soulu. K postupu na tento podnik jim v „bronzovém“ roce pro český mužský národní tým pomohla také finálová účast na Polish Open. V boji o titul prohráli s portugalsko-chorvatskou dvojicí Marcos Freitas – Andrej Gacina. Zatímco v Macau na Grand Finals prohráli v prvním kole s francouzským párem Lebesson – Mattenet, v Soulu nestačili na dvojici z Hongkongu Jiang Tianyi – Tang Peng. Už samotný postup mezi šestnáct nejlepších párů celého ročníku dva roky za sebou byl obrovský úspěch pro české reprezentanty.

Na konci roku 2010 Petr Korbel přišel o pozici nejvýše postaveného českého hráče na světovém žebříčku. Po dlouhých letech ho na ni vystřídal Dmitrij Prokopcov. V prosincovém žebříčku byl Prokopcov klasifikován na 51. místě, Korbel byl o jednu příčku za ním.

Osmnáctiletý Pavel Širuček se poprvé objevil v nominaci reprezentačního kádru mužů na začátku roku 2011 pro utkání Evropské ligy. Juniorský vicemistr Evropy, který byl dokonce chvíli i evropskou juniorskou jedničkou na žebříčku, už sice dostal příležitost na ME v Ostravě, ale tohle bylo přece jen něco jiného. Širučkovi se otevřely dveře do národního týmu a svoji vysokou úroveň potvrdil například postupem do finále dvouhry mužů do 21 let na Slovenian Open.

Na England Open v Sheffieldu se naopak blýsknul jiný český reprezentant. Tomáš Konečný šokoval všechny účastníky ve 2. kole, kdy vyřadil druhého nasazeného a čtvrtého hráče světa Číňana Zhang Jike (v květnu téhož roku se Číňan stal mistrem světa ve dvouhře). V osmifinále pak bohužel Konečný ztroskotal na Singapurci Gao Ning.

 

Vacenovská přímo do Londýna

Světový šampionát jednotlivců v Rottedramu 2011 přinesl českým barvám jen dílčí úspěchy. Potěšil postup Pavla Širučka do druhého kola po výhře nad Rusem Kuzminem, jedno kolo v singlu vyhráli také Dmitrij Prokopcov (nad Maďarem Jakabem) a Iveta Vacenovská (nad Američankou Zhang Lily). Několik účastí ve druhém kole deblových soutěží nepříliš výrazné vystoupení českých barev jen potvrdilo.

Co však bylo mnohem radostnější, byl pohled na světový žebříček po skončení šampionátu. Iveta Vacenovská se totiž díky němu kvalifikovala přímo na olympijské hry do Londýna 2012 a nemusela absolvovat žádnou kvalifikaci. Byla 54., ovšem v redukovaném olympijském žebříčku jí to stačilo na poslední postupové 28. místo. Zajímavostí je, že Dmitrij Prokopcov byl v červnu 2011 na 48. místě, přesto se do Londýna nekvalifikoval.

Na evropský šampionát do polského Gdaňsku odcestovali čeští reprezentanti obhajovat bronzové medaile s jediným nováčkem v týmu. Pavel Širuček dokazoval, že do národního týmu patří, příležitost dostal až v bojích o konečné umístění. Vyhrál však pět zápasů a jen jednou odešel poražel. Češi ze základní skupiny do čtvrtfinále nepostoupili. Prohráli s Portugalskem a Švédskem, výhra nad Slovinskem stačila jen na třetí místo ve skupině. Pak následovaly prohry s Anglií a Polskem a vítězství nad Slovenskem v posledním utkání znamenalo patnácté místo. To bylo veliké zklamání.

Ženy naopak do čtvrtfinále proklouzly, byť měly ve skupině dvě porážky. Prohrály se suverénním Nizozemskem, porazily Lucembursko 3:1 a prohrály s Tureckem 2:3. Díky tomu měly v minitabulce (Lucembursko porazilo Turecko 3:1) tří týmů s jednou výhrou nejlepší skóre. Ve čtvrtfinále bohužel podlehly Běloruskám a na medaili nedosáhly. Skončily nakonec po prohře s Polskem a výhře nad Španělskem celkově sedmé.

V soutěžích jednotlivců se nejdále dostala Renáta Štrbíková, která postoupila mezi šestnáct nejlepších. Cestu do čtvrtfinále jí však zkřížila Maďarka Tóthová. Jediná česká hráčka, která si odvedla z Gdaňsku medaili, byla Kateřina Pěnkavová. Po vyřazení v prvním kole dvouhry hrála turnaj útěchy. Ten ovšem celý vyhrála, ve finále porazila Francouzku Lennonovou.

 

Košťál udržel pevně nervy

Na domácím šampionátu v Brně se Radek Košťál ve svých osmatřiceti letech radoval potřetí z mistrovského titulu. Cesta k němu však byla mimořádně složitá a musel odvracet řadu mečbolů. Už ve čtvrtfinále s Jakubem Crhou. Košťál vedl sice 3:0, jenže zvolnil a nakonec čelil třem mečbolům. V semifinále ho čekala další sedmisetová bitva s Martinem Olejníkem a ve finále neskutečný obrat proti Jiřímu Vráblíkovi. Košťál už naopak prohrával 0:3, jenže zbraně nesložil. Postupně vyrovnal hru, v šestém setu odvrátil čtyři mečboly a v sedmém setu dovedl zápas do vítězného konce.

V soutěži žen vyhrála zlato ve dvouhře už počtvrté Iveta Vacenovská. I ona byla přitom v semifinále na pokraji vyřazení. Proti Daně Hadačové čelila dvěma mečbolům, ale rozhodující set nakonec vydřela v poměru 16:14. Ve finále s Renátou Štrbíkovou to také nebylo pro Vacenovskou úplně snadné, prohrála první set, jenže zbylé čtyři už držela taktovku ve svých rukou.

Vrcholem sezony 2011/2012 bylo mistrovství světa družstev v německém Dortmundu. Dopadlo z pohledu českých barev nepříliš dobře. Muži obsadili konečné 23. místo a sestoupili z elitní divize. V základní skupině prohráli s Německem a Srbskem, pak sice porazili Portugalsko, jenže následná těsná prohra se Španělskem a závěrečná se Singapurem je odsoudily k bojům o záchranu. Prohráli pak s Řeckem i Chorvatskem, takže se s elitní divizí rozloučili.

Ženy dopadly přece jen lépe, obsadily 18. místo, což znamenalo záchranu v divizi. Na úvod prohrály s Hongkongem, ovšem cenné bylo vítězství nad Chorvatkami. S favorizovanou Jižní Koreou to jednoduše nešlo a nad síly českých hráček byly i Rakušanky a Rusky. Čtvrté nepostupové místo rovněž znamenalo boje o záchranu a prvními soupeřkami byly opět Rusky. Prohra 0:3 byla krutá, ovšem trojice Štrbíková, Vacenovská a Hadačová se z ní rychle oklepala a v důležitém duelu s Ukrajinou vyhrála 3:0. Místo mezi elitou bylo zachráněno a nic na tom nezměnila ani prohra v posledním utkání se Španělskem.

Zdroj: »Devadesátka stolního tenisu v Čechách, na Moravě a Slovensku«, Autor: Vladimír Slobodzian a kolektiv.

Knihu může objednat na dobírku nebo pro osobní odběr na e-mailové adrese spozia@volny.cz, popřípadě telefonicky či SMS zprávou přes mobil 604 741 016. Cena 179 Kč + poštovné.